Ztratí exotika brzy smysl? ****************************************************************************************** * Ztratí exotika brzy smysl? ****************************************************************************************** Ztratí exotické v éře globalizace smysl? A jak to v 19. století bylo s jiným a cizím? Na tyto a další otázky se pokusila odpovědět třídenní vědecká konference v rámci festivalu dny, konaná letos od 22. do 24. února v Plzni. Bylo na ní předneseno kolem padesáti odborn a diskusních příspěvků z několika oborů ve snaze odpovědět na otázky, které jsou i dnes na problém - nechuť nebo rozporuplný vztah našich lidí k jinému a cizímu - byl a je dodnes i citlivý. Podle programu bylo na letošním 27. plzeňském sympoziu k problematice 19. století analyzov české kultuře, ale i ve všednodenním a hospodářském životě, a dokonce i v oblasti zábavy. jednali o projevech xenofobie ve vztahu etnických Čechů k Židům a také k cikánské minoritě soustátí, zahrnujícím tehdy podstatnou část středoevropského prostoru. Vědci, shromáždění záštitou Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a Archivu města Plzně, věnovali pozo minorit a jejich životního stylu zejména na domácí kulturu hudební a výtvarnou. Zkoumaly s importy a vlivy kultur arabsko-muslimských (zvláště na tehdejším poturčeném Balkánu), afri indických, čínských, z jiných zemí Dálného východu, z Nového Zélandu a z Austrálie, ale ta severských zemí, jak je přinášeli domů čeští cestovatelé, většinou pilní a odvážní sběrate V některých případech, např. v otázce údělu Židů, bylo téma řešeno jen částečně v netypick a Bukoviny. V případě Romů se stavělo jen na nepřímých dokladech hudební kultury. Zřetelně odvahy vstoupit i vědecky na tak tenký led. Je to škoda, protože jsou lidé, kteří by byli podobná témata promluvit. Příčinou této letošní pihy smetanovského sympozia může být stále tradičně vymezené uměnovědné zaujetí jeho hlavních účastníků. Je zajímavé, že z jazykovědného hlediska se rozkolísaností pojmů “cikáni” a “bohémové” pro svobodomyslně na konferenci zabýval jen přítomný Francouz, lingvista Xavier Galmiche. Krom uplatnily poprvé na sympoziu také pohledy přírodovědce, a to jak na cizí, tak na exotické. století totiž vděčíme za celé české botanické názvosloví a stovky druhů rostlin byly tehdy velkých dálek. Známý botanik Václav Větvička je proto nazval stoletím stromů a květin, zej Odborníci z jiných vědních oborů - například antropologie, etnografie, etnopsychologie, so eugeniky, filozofie, teologie -zde ale na plzeňských sympoziích stále chybějí. Proto příje diskusí byla soukromá aktivní účast známé plzeňské lékařky pocházející z cestovatelské a u rodiny. Letošní 27. smetanovské sympozium lze řadit z mnoha důvodů ke zdařilým a možná generačně p tří pražských vědeckých ústavů České akademie věd a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy organizace, které za konferenci nesly odpovědnost, zvolily velmi pestrou a zajímavou sklad zajistily jejich vysoce odbornou úroveň i špičkové audiovizuální zabezpečení. Příjemným zjištěním bylo osobní zaujetí a plné nasazení nastupující mladé a střední vědeck snaha přijít s novými a podnětnými hypotézami a revizemi dosud tabuizovaných pojmů, včetně zúženého chápání vzniku a konstituování českého národa. Z jejich okruhu vyšlo vyargumentov s postupující globalizací v postmoderním světě nic exotického už existovat nebude, na vše aspoň virtuálně sáhnout. Paradoxně hrozí, že národy tak budou rozptýlené až do neexistence zůstane jen u úvahy, která se prozatím nenaplní reálným obsahem! S programem konference dobře koresponduje výstava ve Studijní a vědecké knihovně v Plzni o našich předků v 19. století. Ladily s ní také koncertní akce 27. ročníku Smetanovských dnů plzeňských sálech v období od 4. února do 2. března. Příští konference v roce 2008 bude vě stárnutí a stáří jako uměleckému a sociálnímu jevu nejen v 19. století.