Josef Procházka byl průkopníkem chemoterapie

Pětadvacet žáků usedlo ve školním roce 1932/33 v osmé třídě jičínského gymnázia, mezi nimi i Josef Procházka, rodák z nedaleké Osenice, pozdější velký průkopník chemoterapie a dalších léčebných postupů. V rodinném hrobě na místním hřbitůvku je i pohřben.

Procházka vyrůstal u svého dědečka, osenického řídícího učitele Václava Šoltyse a na Jičínsko se vždy rád vracel.

Po maturitě na Lepařově gymnáziu v Jičíně začal studovat Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, odkud byl 17. listopadu 1939 odvlečen s dalšími studenty do koncentračního tábora v Oranienburgu.

Studia dokončil až v roce 1945. Svou profesní dráhu začal na interní klinice v Hradci Králové a v roce 1953 přešel do Olomouce. V letech 1951-70 byl členem výboru Hematologické společnost, často zajížděl na mezinárodní kongresy. Od roku 1956 byl čtyřiadvacet let členem redakční rady časopisu Vnitřní lékařství. Od dětství miloval a aktivně provozoval hudbu. Naučil se tomu právě u dědečka, na klavír a housle hrával v Jičíně a i později v Praze. Tuto zálibu plně rozvinul v Olomouci, kde již roku 1954 založil vynikající lékařské kvarteto.