Aby bylo českému předsednictví rozumět ****************************************************************************************** * Aby bylo českému předsednictví rozumět ****************************************************************************************** Za necelé dva roky bude Česká republika předsedat Evropské unii. Všechny rezorty se již de připravují. Navazují kontakty, čerpají zkušenosti, připravují strategie, koncipují projekt Nikdo nepochybuje o tom, že svým obsahem bude české předsednictví perfektně připravené. Bu tlumočníků, kteří tyto náročné, mnoho let připravované myšlenky předají dál? Občas čteme v tisku rozhovory, kde ten či onen představitel evropských struktur z nových č směle hlásí: »První, co bych zrušil, je tlumočení«. (Je zřejmě lidské cenit si vlastní prá práci těch druhých.) Asi nám tím chtějí říci, že umí anglicky. Umět anglicky je v tomto prostředí skutečně nezbytné. To jsou tisíce situací denně, kdy zá Evropy, hovořící více než 23 jazyky, musí komunikovat se svým okolím, s kolegy u stolu, s v kuloárech a jinde a také musí číst spousty anglických textů od oznámení poruchy výtahu p snížení rybolovných kvót v Baltském moři. V takovém prostředí se prostě musí všichni příto dorozumět alespoň anglicky, ještě lépe anglicky a francouzsky, případně německy. V rámci příprav na naše předsednictví Česká republika na tuto situaci pamatovala a zavedla kurzy angličtiny a francouzštiny pro ministerské úředníky. To je velmi užitečné. Mám akorá toho, že si někdo myslí, že po dvou třech letech jazykových kurzů budou všichni tito odbor řídit desítky mnohojazyčných schůzí denně bez českého tlumočení. Minulý týden jsem byla ob hodinku tlumočení do jedné cizí firmy v Praze a ten zahraniční šéf mi vysvětloval: »Víte, domluvil anglicky. Ale já je chci pochválit a současně trochu pokárat. Nechci se nikoho do je vybudit do práce. Nechci je odbýt, ale nemohu připustit polemiku. Prostě to jsou příliš se musí říci pořádně a to dokážu jen ve své mateřštině«. A právě to je důvod, proč je potř tlumočení na zasedáních evropských struktur. Drtivá většina těch, kteří tam na zasedáních španělsky, francouzsky nebo řecky, umí anglicky. Přesto hovoří ve své mateřštině. Pak toti své myšlenky a vtěsnávat je do omezené slovní zásoby cizího jazyka. V současné době asi 60 českých tlumočníků úspěšně složilo zkoušky pro práci v evropských s jenom zlomek z nich pracuje v Bruselu natrvalo, ostatní dojíždějí příležitostně. Tyto zkou Generální ředitelství společné služby konferenčního tlumočení Evropské komise (SCIC) a Evr každým rokem. Jsou to zkoušky velmi náročné, což je dobře, protože konferenční tlumočení v strukturách je od toho, aby byly i ty nejkomplikovanější myšlenky, názory a finesy diploma věrně a úplně do všech ostatních jazyků. U nás konferenční tlumočníky vychovává Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity jich ale více než 10 v ročníku, ne všichni uspějí a ne všichni zůstanou v oboru. Kromě toh rokem pořádá Ústav translatologie dvousemestrální Evropský kurz konferenčního tlumočení pr jiných vysokých škol, tzv. Euromasters’. Z účastníků kurzu však také přejde do evropských zlomek. Přiznám se, že nevím, u kterého stromu štěkat dřív. Nevím, zda mám spíš ponoukat budoucí p expertních skupin, ať důsledně žádají české tlumočení a nepodceňují kvalitu svého vyjadřov apelovat na rozšíření výuky a náboru českých konferenčních tlumočníků. Hlavně bych ale byl na české předsednictví vzpomínalo jako na dobu, kdy se všichni pohádali, protože si nerozu