Sysel je vzácnější než Dienzenhoferův kostel

V diskusích o olympijských stadionech, infrastruktuře, ekonomických rizicích olympiády občas proskočí zmínka o syslovi.

Proč? Na polním letišti v Letňanech, které je zahrnuto do stavebních plánů, sídlí kolonie syslů čítající něco přes 500 jedinců. Na první pohled tento fakt celkem mnoho neznamená. Sysel je přece banální zvíře a stadiony nelze s případnou škodou z vyhnání pár syslů srovnávat.

Celá záležitost tak jednoznačná není. Sysel se totiž v minulých desetiletích stal nejvzácnějším savcem střední Evropy a bezprostředně ohroženým druhem.

Tohoto sympatického hlodavce zná sice každý, na vlastní oči jej však neviděl skoro nikdo s výjimkou návštěvníků několika golfových hřišť a polních letišť. Na území České republiky se dnes sysel vyskytuje na pouhých 24 lokalitách, přičemž jen na čtyřech místech dosahují jeho kolonie početnosti nad 100 jedinců. Optimistický odhad na území České republiky hovoří o 1600 jedincích.

Přes veškeré celoevropské záchranné programy se tento pozoruhodný savec stále zřetelněji blíží svému vyhubení. Paradoxní je, že se to děje doslova před našima očima. V celé střední Evropě dnes sysel přežívá výhradně tam, kde je nejnápadnější – na sekaných loukách golfových hřišť a letišť.

Objev kolonie v Letňanech, největší kolonie u nás a patrně také v celé této části střední Evropy, byl před nějakými pěti lety, kdy už sysel figuroval na seznamu nejohroženějších evropských savců, opravdovým šokem. Působí to skoro dojmem, jako by se vymírající druh oddal zdroji svého zániku do opatrování.

Je teď na nás, jak s tímto stavem naložíme. Sysel dnes představuje přírodní památku první kategorie. Počet jeho kolonií ve střední Evropě je srovnatelný s počtem dienzenhoferovských barokních kostelů. Počítám, že málokdo by hlasoval, aby olympijskému stadionu padl za oběť chrám z dienzenhoferovské dílny.

Ten bychom v případě nutnosti dokázali rekonstruovat takřka dokonale – sysla však ani s nejdokonalejší klonovací technologií znovu nevyrobíme. Snad jen jako maskota.