Odbory nezařídí vyšší platy ****************************************************************************************** * Odbory nezařídí vyšší platy ****************************************************************************************** Nedávné odborářské zemětřesení ve Škodě Auto vyvolalo řadu základních otázek. Berou více z firmách, kde působí odbory? Mají v takových společnostech větší plat ženy? V kolika firmác působí?Ojedinělý mzdový průzkum, který má MF DNES k dispozici, přináší překvapivé odpovědi firem ve srovnatelných oborech mají stejné platy. Bez ohledu na přítomnost odborů. Ty naopak zhoršují pozici vysokoškoláků. Tam, kde je odborová kolektivní smlouva nekryje, Aby měli všichni stejně Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ani statistický úřad kupodivu takové údaje nes Data sice mají k dispozici zvlášť, ale nikdy je nepropojily takovým způsobem, aby měla reá schopnost. Výzkumem se proto naposledy zabýval Štěpán Jurajda z Centra pro ekonomický výzkum a doktor Univerzity Karlovy a Akademie věd (CERGE-EI) ve spolupráci s firmou Trexima. Z téměř třítisícového reprezentativního vzorku firem vyplynulo, že zaměstnanci srovnatelné a pohlaví, kteří pracují ve stejném oboru, mají identickou mzdu, ať již v podobně velké fi působí, nebo ne. Jedinou výjimkou jsou vysokoškoláci. Ti se mají ve velkých firmách, kde odbory tradičně pů jejich dohledu. „Buď ti nejschopnější lidé dělají ve firmách bez kolektivní smlouvy, nebo odbory nedovolí odměňování těch nejschopnějších,“ komentuje výsledky Jurajda. Sám se kloní spíše ke druhé ve mzdách vysokoškolsky vzdělaných mužů ve firmách „s a bez“ odborů dosahují několika proc rozdíly mnohem nižší. Podle Jurajdy je to tím, že obecně se jejich platy na srovnatelných podstatně méně než u mužů. Příliš velké mzdové propasti se obecně odborářům nelíbí a obvykle preferují „sociální smír profesemi. To se stává osudným lidem na vysokých pozicích, kteří tím pádem berou méně. Nejde jen o peníze, ale třeba o dovolenou Josef Středula, šéf Odborového svazu KOVO, se takovému srovnání brání. „Každé odvětví je r mohou být zkreslené. Vezměte, že pokud srovnáváte pouze mzdu, pominete délku dovolené, kte firmách s odbory podstatně delší,“ říká Středula. Podle něj naopak platí až o třicet procent lépe firmy, kde odbory působí. „Přesnou statist ČMKOS, ale není běžně k nahlédnutí,“ dodává. Rozdíly v platech podle Středuly narůstají ve odborářů společně s počtem let, po které odbory ve firmě působí. Vyšším průměrným mzdám v „odborářských firmách“ se nebrání ani Jurajda. Podle něj jsou při procent vyšší. Je to však dáno faktem, že odbory působí tradičně ve velkých společnostech a ve „velkých“ platí více. V těchto oborech však chybí jasné srovnání s firmami, které odbory nemají. Jednoduše proto hutnictví nebo těžkém strojírenství společnosti bez odborů prakticky neexistují. Tam, kde je srovnání možné, desetiprocentní mzdový rozdíl zmizí. „Je to na diskusi, co bylo dříve. Zda vysoké mzdy přilákaly odbory, nebo odbory vymohly vy Jurajda.