Odboráři: reforma financí může ohrozit kvalitu vzdělávání
Praha 19. dubna (ČTK) - Školské odbory nechtějí, aby se plánované krácení státního rozpočtu dotklo školství. Nelíbí se jim také, že by mzdy pracovníků ve školství měly v příštím roce růst pouze o 1,5 procenta. Odborářům také například vadí, že školy nemají jistotu, kdy budou spuštěny státní maturity. Své obavy shrnuli do petice, kterou dnes představili novinářům. Lidé ji budou moci podepsat do konce školního roku. Náměstek ministra financí Eduard Janota v reakci na požadavky odborů ČTK sdělil, že o tom, jaký bude rozsah krácení běžných výdajů státního rozpočtu, tedy nikoli mandatorních, se bude jednat až při samotném sestavování státního rozpočtu. To znamená během letních měsíců, dodal Janota. "Pro tuto vládu není školství prioritou," řekl dnes místopředseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Václav Pícl. Odboráři tvrdí, že pokud bude chtít vláda snižovat výdaje na školství, ohrozí tak kvalitu vzdělávání a zavádění školské reformy. Naopak kabinet vyzývají, aby se podíl výdajů na školství zvýšil na úroveň vyspělých zemí. "Chceme, aby ze současných 4,5 procenta HDP stoupl na šest procent," navrhuje místopředsedkyně odborářů Markéta Vondráčková. Odborům také vadí, že by v příštím roce neměly platy zaměstnanců ve školství růst o více než 1,5 procenta. "Předpokládaná inflace má přitom činit tři procenta," tvrdí předseda odborářů František Dobšík. Myslí si, že platy by se tak jako v minulých letech měly zvyšovat alespoň o pět nebo šest procent, nejlépe však o deset. Ministryně školství Dana Kuchtová (Strana zelených) tvrdí, že takový růst není ale v nejbližší době reálný. ČTK řekla, že ještě není jasné, jakých oblastí by se úspory přesně měly týkat. Vyvážit by je však prý mohly finance z evropských fondů. Hodnota dvou operačních programů, které ministerstvo školství spravuje, je skoro 130 miliard korun. Zástupci odborů tvrdí, že vláda připravuje mnoho změn, které nekonzultuje s nimi, ani s dalšími odborníky. Myslí si, že učitelé jsou demotivováni nejen nízkými platy, ale také neustálými změnami, které školství provázejí. Jako příklad uvádějí nejistotu kolem spuštění společné části maturitní zkoušky nebo plánované zrušení přijímacích zkoušek na vyšší stupeň gymnázií. Peticí prý chtějí spustit diskusi o rozvoji vzdělanosti jako podmínky prosperity. S výsledky petiční akce potom plánují seznámit vládu. pap sos khj kš |
|