Brusel: schází vám tlumočníci

Česku hrozí nedostatek tlumočníků, až převezme vedení unie. Kritické varování vyslaly nyní české vládě evropské instituce. Nepřijmouli se rychle další lidé, instrukce českých politiků nebude mít za dva roky v Bruselu kdo překládat, a předsednictví bude paralyzováno, obávají se evropské úřady.

„Velmi nám chybí čeští tlumočníci. Máme jich osm, potřebujeme ale nejméně patnáct až dvacet,“ tvrdí Olga Cosmidou, šéfka tlumočnického servisu v Evropském parlamentu. Připouští, že český případ ale není ojedinělý. Také Slováků a Maďarů je v tlumočnických kabinách polovina, a tak se už dnes některé seance poslanců do všech nových jazyků netlumočí. „Jenže Slováci ani Maďaři nebudou mít za dva roky předsednictví, vy ano. Budeme pro něj potřebovat 20 tlumočníků do češtiny a z češtiny pro každou ze tří hlavních institucí a dalších osmdesát lidí, kteří budou víceméně stále k dispozici,“ dodává. Roderick Jones za Evropskou komisi trend potvrzuje. „Teď máme sedm stálých tlumočníků, a potřebujeme 20, to mluví za vše,“ říká.

Situaci podle něho i podle Cosmidou neřeší čeští tlumočníci externisté, kterých má Brusel už dnes k dispozici 65. „Lidé na volné noze si svobodně vybírají práci. Někdy se jich tu sejde dost, jindy ani oni nestačí,“ odmítá námitku Cosmidou.

Důvodem tohoto stavu není nezájem Čechů o práci, která je mimochodem velmi dobře placená. Začínající tlumočník má nástupní plat 3800 eur měsíčně, tedy asi 106 tisíc korun. Problém je v tom, že není dostatek dobrých zájemců. Testy, jimiž budoucí tlumočník v EU musí projít, jsou velmi těžké. To přiznává i Ivana Čeňková z Ústavu translatologie FF UK. Právě ona vede zdejší roční kurz, který by vedle klasického pětiletého studia měl fungovat jako líheň budoucích eurotlumočníků. V akademickém roce 2005/2006 prošlo kurzem patnáct lidí. Kapacita je pro 24 osob, přihlásilo se 45 studentů, převis poptávky je tedy zřejmý, uvádí Čeňková.

„Zájemci ale bohužel často přecení své schopnosti. Samotný kurz je náročný, stejně tak jsou vysoké nároky na tlumočníky v Bruselu,“ říká i na základě osobní zkušenosti. Sama jezdí do Bruselu tlumočit. „Suverénní zvládnutí cizího jazyka je naprostým základem. A tlumočníci musí mít i odborné znalosti z oblasti EU. Nemůžeme si dovolit snižovat nutný standard kvůli tomu, aby studentů bylo víc,“ dodává.

Případné zájemce by podle Čeňkové neměl odradit fakt, že kurz se platí – roční školné činí 75 tisíc korun. Platí spíš opak: od unie totiž studenti dostanou téměř automaticky stipendium ve výši 2200 eur ročně, což pokryje zhruba dvě třetiny školného. A pro vybrané uchazeče se nabízí exkluzivní stipendium ve výši až 1500 eur měsíčně, tedy 42 tisíc korun.

Česká vláda podceňuje motivaci mladých lidí

Lidé v Bruselu tvrdí, že proti Čechům hraje velikost země. Čím je stát lidnatější, tím je víc z koho vybírat. Také proto jediná nová země, která nemá s náborem tlumočníků problémy, je čtyřicetimilionové Polsko. „Jestliže v tlumočnických testech uspěje zpravidla každý desátý, pro dvacet tlumočníků potřebujeme alespoň dvěstě kandidátů. Ti se snáze najdou v Polsku než výčesku,“ říká Roderick Jones. Pokud jde o zodpovědnost, má Brusel jasno: české vlády podceňují motivaci mladých lidí, aby tlumočení za velmi dobré peníze zkusili. „Je to chyba českých orgánů. Tento rok je jejich poslední šancí. Pokud se situace nezlepší, Češi si zadělávají na problém,“ tvrdí Olga Cosmidou.

Vláda to odmítá. „Nedávno jsme na o tom mluvili s Evropskou komisí a žádný problém jsme neidentifikovali. Tlumočníci se postupně nabírají,“ říká Jana Hendrichová z vládního týmu pro přípravu předsednictví.