Hledá se lék na infarkt. Vzorem jsou lidé z hor ****************************************************************************************** * Hledá se lék na infarkt. Vzorem jsou lidé z hor ****************************************************************************************** Každý druhý člověk na světě zemře na nemoci srdce a cév. I čeští vědci proto zkoumají, jak srdce proti nedostatku kyslíku, který způsobuje infarkt myokardu. Když budete tenhle lék polykat každé ráno, riziko, že vás jednou skolí srdeční infarkt, je Jestli se jednou lékaři budou loučit v ordinacích s pacienty touto větou, budeme mít téměř srdce a cév totiž představují nejzávažnější zdravotní problém dneška – jsou příčinou více všech úmrtí. Lék proti srdečnímu infarktu dnes sice ještě neexistuje, ale odborníci – ani ti čeští – v V rámci Centra výzkumu chorob srdce a cév studují, co vlastně způsobuje nejzávažnější srde tedy ischemickou chorobu srdeční, a proč vznikají její rizikové faktory – vysoký krevní tl ateroskleróza. Zkoumají také, jak zvýšit odolnost srdce vůči nedostatku kyslíku. Na projek Fyziologického ústavu Akademie věd podílejí teoretické ústavy 2. lékařské fakulty UK, Kard Dětské kardiocentrum FN Motol. Tajemství horalů V cestě za hledáním možností, jak zvýšit odolnost srdce vůči nedostatku kyslíku, a zabráni komplikacím, pomáhá odborníkům několik přirozených situací. Pro některé skupiny obyvatel j nedostatek kyslíku věc zcela normální: vezměme si například lidi, kteří dlouhodobě žijí ve nadmořských výškách, a jsou tedy na nedostatek kyslíku adaptováni. Obyvatele hor podle sta infarkt podstatně méně často než lidi z nížin. Tento fakt se stal již dříve inspirací pro studium zvýšené odolnosti srdce vůči akutnímu nedostatku kyslíku. Ukázalo se, že laborator chovaní v podtlakové komoře, tedy komoře s nižším obsahem kyslíku, mají velikost infarktov podstatně menší než zvířata kontrolní, chovaná v klasických laboratorních podmínkách. „V Centru se zabýváme otázkou, co je příčinou rozdílné odolnosti srdečního svalu k nedosta tedy hypoxii. Víme, že tento stav vyvolává v buňce složitý proces, víme, jaké části buňky a jaké bílkoviny se na ochraně před nedostatkem kyslíku podílejí. Neznáme však bohužel ješ strukturu, která srdce chrání před infarktem,“ vysvětluje profesor Bohuslav Ošťádal z Fyzi ústavu, proč vědci ještě nemohou jednoduše syntetizovat účinnou látku a podávat ji pacient či jako lék na srdeční infarkt. Podle současných výsledků se však zdá, že oním kritickým m rozhoduje o přežití srdeční buňky bez dostatku kyslíku, by mohla být jedna z důležitých čá mitochondrie, jež je odpovědná za metabolismus kyslíku. Mužské a ženské srdce Před infarktem myokardu však nejsou chráněni jen lidé, kteří žijí vysoko v horách. Méně ča také ženy před menopauzou. Ani u nich ale není důvod jasný. „Rozdíl ve stáří kardiovaskulá u mužů a žen do menopauzy je podle údajů Světové zdravotnické organizace asi deset let. Po se ale situace rychle vyrovnává,“ konstatuje profesor Ošťádal. V této souvislosti zmiňuje že podle posledních výsledků výzkumu je rozdílů mezi mužským a ženským srdcem více, a to i a molekulární úrovni. Jinými slovy: zdá se, že existuje ženské a mužské srdce. „Jsem přesv že na tuto skutečnost se bude muset brát při léčbě nemocí srdce a cév v budoucnu zřetel,“ Podobnou odolnost srdce na nedostatek kyslíku jako u horalů nacházejí vědci i u novorozeňa totiž žije v matčině těle v atmosféře, která má tlak kyslíku podobný tomu himálajskému – o také o ‘Mount Everestu v děloze’. „Zjistili jsme, že odolnost srdečního svalu k nedostatku průběhu normálního vývoje významně mění, i když tento proces není plynulý. Vysoká odolnost laboratorních potkanů se bezprostředně po porodu prudce snižuje. Do doby, než matka přesta stoupá, a teprve potom definitivně klesá,“ konstatuje profesor Ošťádal. „Obecně můžeme říc mladých jedinců je podstatně odolnější než srdce dospělých,“ dodává. O tom, proč se nezral se sníženou dodávkou kyslíku úspěšně bojovat, se však i dnes pouze spekuluje. Odborníci se to mohou především vývojové změny energetického metabolismu a změny hospodaření buněk s vá narození totiž srdce využívá živiny – cukry, jejichž zpracování není na kyslíku závislé. V se ale začínají uplatňovat mastné kyseliny, jejichž metabolismus vyžaduje velké množství k Prevence už odmalička Toho, kdo se domnívá, že nemoci srdce a cév jsou otázkou doby po 50. roce života, vyvedou epidemiologické studie. Ty dokazují, že s riziky nemoci je třeba počítat už v dřívějších f člověka, než se předpokládalo. Obezita, vysoký cholesterol, zvýšený krevní tlak se totiž o po narození, později se přidávají také kouření a nedostatek pohybu. Za vše hovoří i poslední údaje ze Spojených států amerických: počet kouřících dětí do 15 l téměř 40 %, stále méně dětí sportuje, a naopak narůstá počet dětí s cukrovkou. Otázkou sam v jakém stavu se ocitnou srdce těchto dětí v rizikovém věku nad 50 let. V této souvislosti upozorňuje profesor Ošťádal na další směr, jímž se výzkum ubírá. „Kardiochirurgové úspěšně operují děti s vrozenými srdečními vadami, při nichž dochází k n okysličení krve a tedy i nedostatečné dodávce kyslíku do srdečního svalu. Jak se tato skut dospělosti? To zatím nikdo neví, protože nejstarším operovaným pacientům je dnes kolem 40 zhruba ještě 10 let do rizikového věku,“ říká. Bádaní Centra výzkumu chorob srdce a cév se podle všeho zdá být nadějné. Jeho pracovníci s zda jim na projekt vystačí prostředky. Jeho financování totiž končí v roce 2009, a jestli sehnat z grantů či jiných zdrojů další peníze, je dnes otázka. „Již teď můžeme říci, že vý oblasti by měl pokračovat. Jen tak totiž budeme moci usilovat o snížení úmrtnosti na nemoc uzavírá profesor Bohuslav Ošťádal. *** Ischemická choroba srdeční „Ischemie“ znamená nedostatečné prokrvení orgánu, resp. jeho nedostatečné zásobování kyslí Ischemická choroba srdeční je pak označení pro nedostatečné rokrvení srdečního svalu kvůli tepen, které srdce byčejně vyživují. Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ate Ateroskleróza je onemocnění, které poškozuje tepny ukládáním tuku do jejich stěny. Nejčast příčinou těchto změn je zvýšená hladina cholesterolu v krvi. Ve věnčitých tepnách se pak v aterosklerotické pláty, které připomínají nánosy špíny ve starých vodovodních trubkách. Dů zúžení je právě nedostatečné prokrvení srdečního svalu – ischemie myokardu. Ke zužování vě může docházet dlouhodobě. Takové zúžení se projeví až při zvýšené námaze, pak jde o tzv. s pectoris. Pokud je však plát nestabilní, tedy křehký, může prasknout a vyvolat tvorbu krev která cévu náhle zúží nebo uzavře. Důsledkem je pak náhlý srdeční infarkt.