Polovina zemí už splnila dva pilíře procesu reforem vysokých škol

Praha 13. května (ČTK) - Polovina ze 45 signatářských zemí už zcela přijala alespoň dva ze tří hlavních prvků takzvaného boloňského procesu, který má změnit evropské vysoké školství. Jde o rozdělení studia na několik stupňů, zavedení kreditního systému a slaďování diplomů. Vyplývá to z publikace, kterou vydala informační síť o evropském vzdělávání Eurydice. Českým vysokým školám se podle publikace daří hlavně zavádění cizojazyčných dodatků k diplomům, některé školy však stále mají problémy s přenosem kreditů.

Boloňskou deklaraci podepsali první signatáři v roce 1999. Jejím cílem je zejména větší prostupnost studia a mobilita studentů. Třístupňovou strukturu vysokoškolského studia, Evropský systém pro přenos kreditů (ECTS) a dodatek k diplomu už zcela zavedlo devět zemí.

V českých vysokých školách se dříve obvykle pětileté nebo šestileté programy rozdělily na tříletý až čtyřletý bakalářský a jednoletý až tříletý navazující magisterský cyklus. Studenti mohou pokračovat také doktorským studiem, které trvá tři až čtyři roky. Podle Eurydice má stejně dlouhý doktorský program dalších 25 zemí.

V akademickém roce 2004/2005 už byla v České republice přijata naprostá většina studentů do bakalářského programu, "dlouhé" magisterské programy přetrvávají zejména ve školách zaměřených na studium medicíny, veteriny nebo farmacie.

Deklarace přinesla na vysoké školy také kreditní systém, studenti tak musí nasbírat v době studia určitý počet kreditů, část z nich mohou získat například na jiné fakultě nebo na zahraniční univerzitě. Systém se ve více než polovině ze smluvních států používá ve všech institucích a všech studijních programech. Česká republika zatím nepatří mezi země, které by jej využívaly zcela, podle publikace v ní přetrvává problém v přenosu kreditů mezi odlišnými školami a studijními programy.

Třetím hlavním pilířem boloňského procesu je zavádění cizojazyčných příloh diplomů, aby se zvýšila možnost zaměstnání absolventa v jiné zemi. Většina členských zemí v současnosti vydává dodatek automaticky alespoň v jednom široce používaném evropském jazyce. V České republice už ho vydávají v cizím jazyce (obvykle angličtině) všechny veřejné vysoké školy.

Dvě třetiny signatářských zemí mají alespoň jeden nezávislý národní orgán pro zajišťování kvality vysokého školství. Tyto orgány jsou obvykle odpovědné za hodnocení a akreditaci institucí a studijních programů. Studenti jsou v těchto orgánech zastoupeni ve 22 zemích. V České republice je tímto orgánem Akreditační komise, v současné době se uvažuje o zapojení studentů do její činnosti.

Další konference o rozvoji boloňského procesu se uskuteční 17. a 18. května v Londýně.

pap mkv