Rakousko vášnivě diskutuje o školské reformě

Vídeň 2. května (zpravodaj ČTK) - Mezi hlavní vnitropolitická témata posledních týdnů v Rakousku patří školská reforma, konkrétně návrh sociálnědemokratické (SPÖ) ministryně školství Claudie Schmiedové zavést i pro děti ve věku deset až čtrnáct let jednotnou, takzvanou společnou školu (Gesamtschule). A protože se téma týká široké veřejnosti, je v současné době nejčastěji a nejvášnivěji diskutovaným problémem země.

    Pokud odhlédneme od drahých soukromých škol, které i v Rakousku navštěvuje jen zlomek dětí (asi sedm až osm procent), chodí naprostá většina do státních škol. Tento veřejný systém, který zastánci reformy označují za zastaralý, zajišťuje společné vzdělávání všem žákům jen v prvních čtyřech třídách takzvané základní nebo též lidové školy.

    Pak se cesty žáků rozcházejí buď na takzvanou hlavní školu (Hauptschule), nebo na všeobecně vzdělávací vyšší školu (AHS). Po čtyřleté hlavní škole je možné absolvovat jednoletou polytechnickou školu, která končí výučním listem, nebo pětiletou střední odbornou školu s maturitou či přejít na vyšší stupeň AHS, tedy gymnázium. Cílem reformy je sjednotit hlavní školu s nižším stupněm AHS.

    Protože s návrhem reformy přišla ministryně za SPÖ a proti se staví vedení odvěkého rivala, lidovců (ÖVP), problém se silně zpolitizoval, i když obě nejsilnější strany teď tvoří společnou vládní koalici. Schmiedová přiznává, že v tomto volebním období se reformu zřejmě ještě prosadit nepodaří, i když si pochvaluje, že "se věci alespoň daly do pohybu".

    Na druhé straně přes ideologický způsob vedení diskuse, na který si stěžují hlavně pedagogičtí odborníci, se podařilo již některé fronty prolomit. Změnu podpořili někteří nižší funkcionáři ÖVP a v Korutanech se dokonce vytvořilo naprosto nebývalé spojenectví mezi SPÖ a místním populistickým hejtmanem Jörgem Haiderem z BZÖ, který oznámil, že v některých okresech bude nová škola zavedena pokusně už od příštího ročníku.

    Naopak plošné zavedení ve Vídni od roku 2009, které ohlásila místní radnice, zřejmě neprojde, protože to by vyžadovalo nový zákon, a ten v parlamentu tak rychle s největší pravděpodobností schválen nebude.

    Zastánci společné školy argumentují především tím, že v deseti letech je ještě příliš brzy na zásadní životní rozhodnutí a ten, kdo zůstane v hlavní škole (v Rakousku v průměru téměř tři čtvrtiny dětí), už těžko ztrátu proti gymnazistům dohání. Kromě toho poukazují na to, že kromě Německa nynější systém už není uplatňován nikde jinde v Evropské unii. Nedobré výsledky rakouských žáků v evropských srovnávacích studiích vědomostí pak hovoří také proti dosavadnímu systému.

    Odpůrci se ohánějí hlavně nutností zachovat dosavadní pestrost a zabránit údajné "nivelizaci" školní úrovně po spojení všech žáků do společných pátých až osmých tříd. Zastánci namítají, že různorodost může být zachována i na společných školách, ale většina veřejnosti zatím slyší spíše na argumenty odpůrců a v dosavadních průzkumech se vyslovuje proti společné škole.

    František Václavík ik mik