Rozhodnutí VŠ lze přezkoumat

Každý rok čeká ve schránce obálka s nepříjemným obsahem na desítky tisíc mladých - nebyli přijati. Ačkoli počet zájemců, kteří začnou studovat na VŠ, každoročně stoupá, v loňském roce si černého Petra vytáhlo přibližně 35 tisíc uchazečů.

Ti se museli rozhodnout, jak naloží se svou budoucností - půjdou do zaměstnáním, přihlásí se do některého z nultých ročníků studia nebo se rozhodnou vylepšit své jazykové dovednosti v rámci pomaturitního vzdělávání. Existuje ale ještě jedna možnost, jak dosáhnout svého: podat si odvolání neboli žádost o přezkumné řízení.

Odvolání versus přezkumné řízení

Většina vysokých škol si na rozdíl od středních nenechává volná místa pro ty, kteří zůstali těsně „pod čarou“, a proto umožňují podat si žádost o přezkumné řízení. „V případě, že nebudete ke studiu přijati a budete mít vážné výhrady či námitky proti postupu fakulty, můžete podat žádost o přezkoumání rozhodnutí děkana fakulty, o kterém rozhoduje rektor,“ informuje na svém webu Univerzita Karlova.

Současně zde uchazeče upozorňuje, že oproti minulým letům si už nevyhrazuje volná místa pro ty, kteří by se chtěli proti rozhodnutí odvolat. Při přezkumu tak uspějí ti, kteří ve svých testech najdou chybně ohodnocené odpovědi, které jim ubraly body chybějící do překročení hranice pro přijetí, ti, kteří prokáží, že otázky byly nejednoznačně položené, měli náročnější zadání či podmínky pro řešení než jiné skupiny uchazečů apod. Možností je mnoho, šance na úspěch nejsou bohužel vysoké. „Loni bylo v rámci přezkumného řízení přijato po 56 studentech na fakultu mezinárodních vztahů a na fakultu podnikohospodářskou, jeden student pak na fakultu národohospodářskou. Ani v jednom případě to však nebylo proto, že by bylo chybné hodnocení testů,“ říká prorektor pro studijní a pedagogickou činnost Vysoké školy ekonomické (VŠE) Felix Koschin. Pražská VŠE přitom loni odmítla téměř 4 tisíce uchazečů hlásících se do denního studia, žádost o přezkumné řízení si podle prorektora podalo 900 nepřijatých studentů (12,5 % z celkového počtu nepřijatých).

Odvolat se má smysl jen tehdy, chybí-li pár bodů

Dříve než se maturant rozhodne podstoupit odvolací martyrium, by si měl spočítat, jaké jsou jeho šance. Chybí-li mu do minimální hranice pro přijetí desítky bodů, nemá smysl odvolání sestavovat. Jestliže činí rozdíl několik bodů, pak se podání žádosti vyplatí. Každý rok na VŠ nenastoupí několik tisíc studentů, kteří se dostali na více škol a vybírají si. Uvolněná místa pak mohou zaplnit jejich méně úspěšní konkurenti.

Do odvolání se vyplatí zmínit zájem o studium na dané VŠ, zdravotní či psychickou indispozici při zkoušce, výčet jazykových certifikátů, úspěchů na olympiádách, výborných maturitních výsledků či zahraničních stáží.

Informace, dokdy si lze odvolání podat a do jakého termínu musí škola odpovědět, najdou mladí lidé na webu škol a v rozhodnutí o přijetí či nepřijetí.