Proč hmyz létá před bouřkou nízko nad zemí?

Proč před bouřkou létají ptáci i hmyz nízko nad zemí? ptá se Jaroslav Novák z Ostravy. Odpovídá zoolog profesor Jaroslav Smrž z Přírodovědecké fakulty UK.

Naši předkové věděli, že létajíli vlaštovky nízko při zemi, přijde déšť. Znali i původ tohoto jevu – stěhování potravy vlaštovek, hlavně much, k zemi. Zkusme to vzít z druhé strany – proč tomu tak je?

Hmyz oplývá nejrůznějšími smyslovými orgány, mezi nimiž převažují smysly mechanické a chemické. První z nich reagují nejen na mechanické podráždění, například na dotek, ale i na změny tlaku v atmosféře. Chemické smysly pak mohou reagovat i na kolísání vlhkosti.

Hmyz proto zaznamenává zmíněné změny daleko citlivěji než třeba ptáci – jeho predátoři. Orgány vnímající změny vlhkosti bývají často umístěny na tykadlech a v okolí ústního otvoru v podobě jemných chloupků. Smysl reagující na změny atmosférického tlaku pak je předpokládán opět na tykadlech. Experimentálně takový smyslový orgán prokázali vědci u much bzučivek.

Hmyz při vyšším tlaku vzduchu a suchém počasí využívá stoupavých proudů pro let ve výšce. Když se blíží déšť, tlak klesá a vlhkost vzduchu se zvyšuje. Déšť by mohl mít pro hmyz nepříjemné důsledky, třeba pro schopnost letu kvůli mokrým křídlům.

Snaží se proto skrýt pod listy či v jiných úkrytech při zemi. Blíže k zemskému povrchu se proto za nimi vypravují jejich konzumenti, mezi které patří i vlaštovky a jiřičky.