Technické univerzity si stěžují na úroveň maturantů

Praha 24. května (ČTK) - Vysoké školy technického zaměření nejsou spokojeny se znalostmi středoškoláků. Orientace maturantů například v matematice a fyzice podle jejich vyjádření v posledních letech klesla. Největší české technické univerzity si jev vysvětlují mimo jiné opomíjením technických věd ve společnosti. Vliv má podle představitele Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) také demografický vývoj, střední školy nemají mezi uchazeči tak velký výběr jako dříve.

"Se zhoršením znalosti uchazečů máme problém na celé technice, výjimkou je architektura, kde jsou na ně trochu jiné požadavky," tvrdí prorektor ČVUT Jaroslav Kuba. Myslí si, že dříve byla středoškolská výuka zejména matematiky náročnější, jenomže kvůli klesající populační křivce přijímají školy i horší žáky. Netýká se to podle něj několika prestižních gymnázií i středních odborných škol, které si stále udržují úroveň. Kuba se navíc domnívá, že ve středním školství přírodní vědy ustupují humanitním a společnost do nedávna dávala přednost jiným oborům. Situace by se podle něj současným růstem průmyslu mohla zlepšit.

Podobně vnímá situaci Vysoké učení technické v Brně (VUT). "Například před sedmi lety jsme měli náročnější přijímací zkoušky, museli jsme požadavky snížit, aby jimi kandidáti prošli," tvrdí mluvčí školy Jitka Vanýsková. Podle ní nestíhají pedagogové školy doučit "zameškané" předměty, u kterých je potřeba stavět na vybudovaném základě.

Škola si vysvětluje klesající úroveň obecným postojem společnosti k matematice a technickým předmětům. "Celebrity se v médiích chlubí svou neznalostí matematiky, kdyby měly stejné mezery v kulturní oblasti, tak by se styděly a mlčely," uvádí příklad Vanýsková. Podle ní by si společnost měla uvědomit potřebnost techniků. Myslí si, že úroveň středoškoláků by mohla pozvednout povinná maturita z matematiky.

ČVUT se snaží zlepšit kvalitu spoluprací s vybranými školami, pořádá například semináře pro středoškoláky, kteří mají o studium techniky zájem. Příkladem vzájemné spolupráce je například projekt Czelta, v rámci kterého vznikla síť škol věnujících se detekci kosmického záření. Studenti se tak dostanou už na střední škole k přírodovědeckému experimentu.

Samy střední školy připouštějí, že kvůli úbytku žáků musí brát i horší uchazeče. "Klesající populace je objektivní realita, dá se říci, že nemáme tak kvalitní žáky jako dřív, týká se to i gymnázií," tvrdí Jiří Zajíček, ředitel pražské Masarykovy střední školy chemické, jejíž součástí je i technické lyceum zaměřené přímo na přípravu studentů techniky. Nemyslí si ale, že úroveň maturantů je špatná.

Pavla Palaščáková hš