Policisté chybí. Ale máme jich nejvíc v Evropě

Jsou tuzemští strážci zákona neschopní a neefektivní, nebo Češi porušují zákony více než jiné národy a musí být víc hlídáni?

Praha/ Je to velký paradox: Ministr vnitra Ivan Langer prohlásil, že v Česku chybí takřkatři tisíce policistů.

Přitom podle oficiálních statistik jich máme na počet obyvatel téměř nejvíc v Evropě. Před námi je pouze rozdělený Kypr.

Zatímco v Česku hlídá jeden policista bezpečí 210 lidí, v Holandsku je to již 443 lidí a ve Finsku dokonce 660 lidí.

„Ministr neříkal, že chybí policisté ve srovnání třeba s Holandskem, ale že chybí proti schválenému početnímu stavu policistů vládou,“ vysvětluje rozpor s realitou Langerův náměstek Jaroslav Salivar.

Ano, jsme neefektivní

Podle Salivara je tento rozpor dán neefektivitou. „Proto také připravujeme reformu policie,“ vysvětluje.

Ta podle něj má zejména oprostit policii od věcí, které s jejím posláním nesouvisí. Jako je třeba transport opilců na záchytky, doručování soudních zásilek či zajišťování pořádku při komerčních akcích, například koncertech nebo fotbalových zápasech. To, že policie zajišťuje spoustu věcí, které jinde ve světě strážci zákona nedělají, přitom připouští i bývalý ministr vnitra a dnes předseda sněmovního výboru pro bezpečnost František Bublan. Ke změnám, které by policii těchto povinností zprostily, ale podle něj nebyla politická vůle. „Sněmovna naopak povinnosti policie ještě rozšiřovala,“ říká.

Bublan si navíc není jist (i přes porovnání se statistikami), že by v Česku bylo víc policistů, než je třeba. „Když mluvím s hejtmany či starosty, tak si všichni stěžují, že je policistů málo,“říká.

Vzhůru do ulic

Ministerstvo vnitra není schopno zatím říci, zda se v případě, že se objem práce policistů zmenší, sníží i jejich počet. „Ušetřenými lidmi chceme prioritně posílit policisty v ulicích, aby byli vidět,“ říká Salivar, podle něhož se bude teprve ve sněmovně jednat o tom, co má policie dělat.

Salivar navíc tvrdí, že nelze říct, že je policistů v Česku nadbytek. Čísla o počtu policistů na počet obyvatel totiž nejde porovnávat, protože v každém státě jsou pravomoci i struktura policie jiné. „Někde mají třeba silnou městskou policii, ve Francii je zase četnictvo,“ říká. Jeho argumentace má ale slabiny: Podrobnou statistiku, jaké věci policisté v jiných státech mají v popisu práce, totiž vnitro nemá.

A stejně tak ministerstvo nedokáže dodat přesná čísla, nakolik v jednotlivých zemích státní policii pomáhají například četníci či městští policisté. „Bylo by to příliš složité,“ vysvětluje Benedikt Vangeli z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, který se na přípravě reformy policie podílí.

To, že v každém státě má policie jiné pravomoci, potvrzuje Martin Bohman z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se na problematiku policie v Evropě specializuje. „V Česku, když hlásíte krádež auta, nejdříve hodiny čekáte na policisty, než ohledají místo činu. Apak dalších několik hodin čekáte na sepsání záznamu. V Holandsku jen sepíšete krátký protokola jdete hned na pojišťovnu,“říká Bohman.

„Jenže já si nejsem jist, že je to cesta,kterou bychom zrovna měli jít,“ řekl Deníku Bublan s tím, že diskuse o reformě bude ve sněmovně ještě bouřlivá.