Extraliga české akademické ekonomie ****************************************************************************************** * Extraliga české akademické ekonomie ****************************************************************************************** Člověk, ekonomy někdy nazýván homo economicus, j e tvor soutěživý. Stejně jako lze najít ž kopané, golfu či šachu, existují žebříčky i v akademickém světě. Inspirován řadou zahraničních studií jsem loni sestavil žebříček v Česku působících akadem Výsledky otiskl v posledním loňském čísle přední český akademický ekonomický časopis Finan nabízím souhrn poznatků pro zájemce z řad širší veřejnosti. V akademickém světě lze najít žebříčky různé, srovnávající kvalitu ekonomického bádání na univerzit a samotných vědců. Snad každý zná Nobelovu cenu, jejíž udělení je srovnatelné se olympijského zlata. Nobelova cena se však uděluje jen jednou za rok a šanci j i získat má žijících ekonomů. Tisíce ostatních se musí poměřovat obsáhlejšími měřítky. Než se ale pust samotných žebříčků českých ekonomů, je třeba osvětlit základní pravidla hry podle kterých světové lize akademických ekonomů. Akademická ekonomie: článek důležitější než kniha Většina smrtelníků má o světě akademických ekonomů představy mlhavé nebo žádné. Aby bylo j nejrůznějších ekonomických analytiků, hlavních ekonomů bank, burzovních makléřů, podnikový statistiků nemá s prací akademických ekonomů mnoho společného. Příkladné jsou v tomto populární a uznávané žebříčky jednotlivců i institucí sestavované v Německu deníkem Handelsblatt. Ten uvádí zvlášť žebříček akademických ekonomů podle jejich publikačních výsledků a zvlášť žebříček ekonomických expertů podle úspěšnosti pronikání do žebříčcích se až na výjimky typu bonnského profesora Klause F. Zimmermanna výrazně liší. ( najít na adrese http://www.handelsblatt.com/new s/default_302031_1170092.aspx Měřítkem kvality a úspěchu je v akademické ekonomii především publikování odborných článků odborných časopisech. Ostatní publikační tituly jako jsou konferenční sborníky výzkumné zp články, jsou naprosto podružné a jsou považovány pouze za prostředek k cílové publikaci v Ani publikování knih, až na čestné výjimky, není měřítkem kvality a úspěchu. Nepočítá se o kdejaký, ale pouze ty s dostatečným renomé, pro které se uvádí impakt faktor. Impakt fakto jako průměrný počet odkazů na průměrný článek během dvou let poté, co článek vyšel. Takže článek otištěný v jednom z nejprestižnějších ekonomických časopisů American Economic Revie faktorem 1,8 se během dvou následných let odkáže v průměru 1,8 jiných článků. Pro srovnání české impaktované ekonomic ké časopisy Politická ekonomie a Finance a úvěr mají impakt fak Desetinásobný rozdíl mezi nimi a AER víceméně odpovídá rozdílům v časové a odborné náročno který za články stojí. Impakt faktor, alfa a omega vědecké kvality Dobré ekonomické katedry ve světě udělují definitivy a profesury především na základě kval publikací. S definitivou a profesurou je spojen nejen dobrý a trvalý plat, ale také presti zaměstnání. Tato vize samozřejmě akademické ekonomy motivuje ke kvalitnímu výzkumu, jehož špičkové časopisy. Mezi vědci a katedrami je velká a zdravá konkurence. Jde o konkurenci j z trhu s elektronikou nebo aut, ale výsledek je v principu stejný. Vítězí kvalitní výzkum, prostředky, tedy peníze. Publikovat článek ve špičkové časopise není vůbec snadné. Vědec musí napsání kvalitního čl zpravidla několik let výzkumu. Redakční rady časopisů mají na přijímání článků přísná krit prostor pro protekci. Nabídnutý článek hodnotí odborníci v oboru, aniž ovšem znají jméno a Editor časopisu na základě jejich hodnocení a připomínek článek přijme, zamítne nebo vrátí Ani autor článku se nedozví jména hodnotitelů. Anonymita hodnocení posiluje nezaujatost ho rozhodování. To však není vše. Editoři jsou nejen nestranní, ale také přísní. Jde jim před časopisu. Od něj se totiž odvíjí jeho čtenost, prodejnost a v konečném důsledku také zisk prodeje. Dobrý časopis si prostě nemůže dovolit otiskovat špatné články Tato tvrdá konkurenční pravidla dělají z impakt faktoru časopisů velice dobré měřítko věde článků v časopise otištěných. Prostor pro účelovou manipulaci nebo subjektivní názory jsou Obrovskou výhodou impakt faktoru je jeho snadná dostupnost na internetu a pravidelná aktua Proto jsem srovnání v Česku působících ekonomů založil právě na impakt faktorech časopisů, publikovat. Branky, body, sekundy aneb Tři české výjimky V celosvětové databázi vědeckých publikací Web of Science (WoS), dnes samozřejmě přístupné internet, jsem vyhledal všechny odborné články publikované v Česku působícími ekonomy v le 2005. Každému článku jsem přiřadil impakt faktor příslušného časopisu. Pokud bych se držel většinou obdobných zahraničních studií, bral bych v úvahu pouze články v angličtině, publi čistě ekonomických časopisech, a to pouze těch s nadprůměrným impakt faktorem. Zde však vz i komplikace. Zaprvé, řada českých ekonomů stále publikuje převážně česky, navzdory tomu, ekonomický výzkum se ve světě publikuje anglicky. Přestože ekonomie není věda národní, ale hodnocení jsem alternativně zahrnul také česky psané články. Zadruhé, zahrnutím pouze čist časopisů by byli znevýhodněni ekonomové zabývající se výzkumem přesahujícím do spřízněných oborů jako například sociologie, psychologie, operační výzkum apod. Proto uvádím i alterna zahrnující nejen čistě ekonomické časopisy. Zatřetí, naprostá většina českých ekonomů v ča nadprůměrným impakt faktorem nikdy nepublikovala. Proto do hodnocení zahrnuji všechny časo nenulovým impakt faktorem. To p 25 zdejších akademických ekonomů V tabulce jsou uvedena všechna zmíněná alternativní srovnání předních, v Česku působících že to dává čtenáři možnost vybrat si srovnání podle osobních preferencí, ale také to odhal alternativních přístupů hodnocení. Z několika stovek v Česku působících ekonomů uvádím prv podle jimi získaného součtu impakt faktorů díky anglicky napsaným článkům v čistě ekonomic Jak již bylo uvedeno, toto řazení je nejvíce srovnatelné s tím, co najdeme v podobných zah srovnáních. Ostatní sloupce uvádějí alternativní pořadí, která berou v úvahu jak česky psa časopisy s tematickým přesahem mimo čistou ekonomii. Je patrné, že v dosažených impakt faktorech je mezi ekonomy obrovský rozdíl, a to nejen me pětadvacátým, ale i mezi prvním a desátým. Pomyslnou českou ligu ekonomů bezkonkurenčně ve Dovoluji si odhadovat, že z uvedené pětadvacítky zná širší veřejnost jen pár jmen. A to sp jejich výzkumné úspěchy, ale díky jejich mediálním vystoupením na aktuální národohospodářs ovšem s jejich výzkumem souvisí jen nepřímo. V několika případech jde dnes již o bývalé ak odešli za lepším do komerčního sektoru. Je zřejmé, že šíře tematického zaměření časopisů, až na výjimky pořadí jednotlivců příliš Instruktivní výjimkou je sociolog Tomáš Sirovátka, jehož výzkum zabíhá často do ekonomické Poměrně významné změny v pořadí způsobuje zahrnutí česky psaných článků. Takto se na špici z CERGE-EI protlačil Vladimír Tomšík, donedávna akademický ekonom na Newton College, nedáv člena bankovní rady ČNB, a Tomáš Holub také z ČNB. Zde je dobré připomenout, že v Česku by a během komunismu to ani jinak nešlo, publikovat především v češtině. Jistá setrvačnost př na univerzální angličtinu je přirozená. Publikování v češtině však zásadně zmenšuje okruh čtenářů, autorům prakticky uzavírá možnost publikovat v zahraničních časopisech a získat s a uznání mezi světovou akademickou komunitou. Za pozornost stojí, že naprostá většina ekonomů z top 25 pochází z pouhých tří institucí: jako společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, Institutu ekonomických studi sociálních věd také na Univerzitě Karlově a z České národní banky. Pro posledně jmenovanou akademický výzkum nepředstavuje klíčovou činnost, ale výzkumu se tam již léta dostává dost dobrých podmínek. Z uvedeného zjištění také plyne, že kromě dvou ekonomických kateder na Karlově univerzitě ekonomické katedry v zemi věnují především vzdělávací činnosti bez významnějšího vědeckého výzkumu, který slibuje impakt v mezinárodní akademické obci. Dalším podstatným zjištěním j že z poloviny českých ekonomických kateder za období 1998 – 2005 nevyšel ani jeden článek časopise, přestože se i n nich nějaký akademický výzkum zřejmě dělá a financuje. Co se do hodnocení nedostalo V původním článku, který zmiňuji v úvodu, jsem publikoval obsáhlejší žebříčky zahrnující t působících ekonomů. Ani mezi nimi však zájemci nenajdou například Václava Klause. Je to pr roku 1989 profesionálním politikem a jeho srovnávání s akademickými ekonomy by nebylo féro ani Jan Švejnar, který je sice jako ekonom široké veřejnosti dobře znám. Jeho kariéra se v především na University of Michigan v USA, kde byl od počátku kariéry dlouhodobě podroben akademickým měřítkům a standardům. V původním článku však zájemci dosažené impakt faktory osobností najdou spolu s přehledem odborných časopisů a jejich impakt faktory. Alternativou k mému srovnání ekonomů může být citační analýza. Ta by sledovala, kolikrát b kterého ekonoma citován v odborných časopisech. Ta ková analýza by samozřejmě musela zohle a tedy citovanost časopisů, ve kterých se daná citace objevila. Citační analýza je však ta vytvoření podkladové databáze. Kromě toho zpravidla nějakou dobu trvá, než se citace objev však tipovat, že by se výsledky citační analýzy od těch mnou uvedených až na výjimky příli Žebříčky: jde o prestiž, vliv ale i o peníze Žebříčky vědců, a teď již je jedno ve kterém oboru, nejsou jen atrakcí pro rozptýlení. Měř výzkumu je totiž zcela zásadní pro financování vědy z veřejných rozpočtů. V Česku tomu dos miliardy korun se každoročně rozdělovaly setrvačností a velice rovnostářsky s minimálním o vědeckých výstupů. Podobným způsobem se však u nás i nadále udělují mnohé vědecké tituly, u nichž stále hraje publikací, a nikoliv jejich kvalita. Nelze se proto divit zjištěním nedávno vydané zprávy vědu a výzkum o stavu české vědy. Zpráva totiž odhaluje propastně nízkou mezinárodní konku většiny společenských a humanitních vědních oborů.