Zvěrstvo očima nadšenců

Tasemnice z lahviček od aktimelu, zemnivka z víček od petlahví a kabelových spojek, obrovský zářivě modrý pavouk pokoutník z petlahví. Pomocí takovýchto – a spousty dalších – uměleckých děl útočí dvojice autorů, grafik Michal Cihlář a sochařka Veronika Richterová, na návštěvníkovy smysly.

Retrospektivní výstavu, jež mapuje vývoj obou umělců od roku 1963 až po současnost,hostí až do 26. srpna pražské Umělecko–průmyslové muzeum. Jistě není náhodou, že expozice, která bezpochyby zaujme i nejmladší generaci,byla slavnostně zahájena v době, kdy jsou školní prázdniny „za dveřmi“.

Společným tématem obou umělců je živočišná říše, kterou autoři systematicky zobrazují od nejútlejšího dětství. Neobyčejně komplexně pojatá výstava, takové muzejní „safari“, v níž se ve zcela nečekaných vztazích potkávají nejen nejrůznější druhy zvířat, ale i stejně pestrý repertoár výtvarných přístupů (dekorativní minimalismus, dětská kresba, fotorealismus a další) s bohatou škálou uměleckých technik (barevný linoryt, smalt, plastiky z petlahví, fotografie, malba, gobelín) stírá hranice mezi volnou a užitnou tvorbou a ukazuje možnosti jejich vzájemného prolínání.

Hned při vstupu do sálu zaujme pozornost obrovský chameleon z dílny Richterové. Aprávě tak oba umělci působí. Vedeni snahou zmapovat zvířecí mazlíčky i zvířata žijící ve volné přírodě či v zajetí dokonale a realisticky, volí nepřeberné množství technik zpracování a za všech okolností odvádějí výbornou práci. Zatímco Cihlářova zvířátka jsou jako živá (zejména plastiky z papíru, které jsou umístěny v teráriích, nebo ty z obarveného moduritu), Richterové stačí (zejména při práci se zdánlivě „neuměleckými“ petlahvemi) náznak, zkratka.

Zoohrátky

Patrně nejznámějším příkladem uplatnění díla obou autorů ve veřejném prostoru je výtvarná spolupráce se Zoo Praha. Pro zoologickou zahradu vytvořil Michal Cihlář nejen zvířecí ikonky pro snadnou orientaci v prostoru, je zároveň autorem předlohy ke všem suvenýrům, které si návštěvníci mohou v trojské zahradě zakoupit.

Richterová je zase autorkou 9,3 metrů dlouhé mozaikové zádlažby chodníku. Nachází se bezprostředně před východem ze zoo a umělkyně na něm věrně zobrazila dvojici krokodýlů. Záměrem výstavy je ukázat, že příroda sama je největší galerií světa, zázrakem, z kterého si můžeme brát inspiraci i poznání. Cílem pořadatelů je propojení umělecké složky s tou didaktickou. Exponáty jsou proto přehledně členěny podle jednotlivých živočišných druhů a každý je opatřen trojicí názvů – českým, latinským i anglickým.

V rámci doprovodného programu je připravena výtvarná dílna pro veřejnost. Je pořádaná ve spolupráci s Katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze a uskuteční se již tuto neděli, v úterý bude následovat komentovaná prohlídka.

Při příležitosti výstavy vychází také stejnojmenná publikace v grafické úpravě Michala Cihláře, která představuje na 335 reprodukcích více než 350 zvířat.