Testovací web


  Rychlé vyhledávání


       Nelogické chování velryb

Nelogické chování velryb


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

Teď jsme si měli povídat o velrybách, které vpluly po řece Sacramento v Americe až sto padesát kilometrů do vnitrozemí. Snažíme se spojit s naším zpravodajem v Americe Alexandrem Píchou. Bohužel se to nedaří, zkusíme si zahrát a zkusíme po písničce spojit se do Spojených států.


/písnička/


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

Celá Kalifornie s napětím a velkými sympatiemi sleduje osud dvojice velryb, které omylem vpluly po řece Sacramento až sto padesát kilometrů do vnitrozemí. Podle nejnovějších velice nadějných zpráv se zdá, že jejich více než dvoutýdenní strastiplná pouť bude mít šťastný konec. S aktuálními informacemi se hlásí zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Alexandr Pícha. Alexi, dobré odpoledne.


Alexandr PÍCHA, redaktor

--------------------

Dobrý den.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

Jak jsou obě velryby daleko?


Alexandr PÍCHA, redaktor

--------------------

Mám velice dobrou zprávu. Velrybí matka Delta a její dcera Dawn jsou už ve slané vodě. Zatím to tedy není Sanfranciský záliv, ale záliv Sao Paulo v ústí řeky Sacramento. Voda tu není tak sladká jako v Tichém oceánu, protože se mísí se sladkou vodou z několika řek. Ale soli už přibývá, a tu právě oba kytovci potřebují, aby se jim nešířila infekce v jejich ranách. Nastává teď ale nejtěžší fáze. Vědci a záchranáři na malých lodích mají velkou honičku, aby Deltu a Dawn uhlídali, nesmějí totiž vplout do druhé řeky Napa, nebo se dostat pod pohonné šrouby některých z lodí.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

Jak se nakonec podařilo velrybí rodinku nasměrovat celou víc než stokilometrovou poutí nazpátek a jak to vlastně kytovci zvládli ve sladké vodě se zraněními od lodních šroubů?


Alexandr PÍCHA, redaktor

--------------------

Tak vědci vyzkoušeli všechno. Stavěli na řece velké koridory z ocelových trubek, lákali starší dámu i mladší slečnu na nahrávky velrybího volání, ale nakonec pomohlo hlavně stříkání vody z požárních hadic z lodí. Pokud jde o zdravotní stav velryb, hlavně infekci v hlubokých ranách na zádech, tak tu nakonec američtí vědci stabilizovali antibiotiky. Pomocí speciálního zařízení nejprve vstřelili injekci mladé Dawn. S velkou velrybou to ale bylo daleko těžší, ale nakonec po půldenním úsilí dostala tři potřebné dávky. Bylo to vůbec poprvé, co divoce žijící velryby a ještě plavající obdržely antibiotika.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

Co teď ještě Deltu a Dawn čeká, než se dostanou opravdu do bezpečí volného moře Tichého oceánu?


Alexandr PÍCHA, redaktor

--------------------

Tak hlavně to bude slalom mezi velkými zaoceánskými loděmi. Záchranáři vytvoří kolem dvojice kytovců velký kordon, ale velryby jsou ve vodě velmi rychlé a samozřejmě nejsou po většinu doby vidět. Kalifornské úřady, hlavně pobřežní stráž, teď omezují námořní dopravu a vytyčují alternativní koridory lodím. Ze zálivu Sao Paulo by se velryby měly dostat na okraj sanfranciského zálivu, ale vědci je okamžitě budou směřovat pod proslulý most Golden Gate Bridge. K tomu to teď mají necelých padesát kilometrů. No a za ním už je Pacifik a vytoužená svoboda.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

Alexi, díky za aktuální a příjemné informace. Zatím na slyšenou.


Alexandr PÍCHA, redaktor

--------------------

Na slyšenou.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

A my si teď budeme o chování velryb povídat se studentkou katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Olgou Šimkovou. Dobrý večer i vám.


Olga ŠIMKOVÁ, studentka katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

--------------------

Dobrý večer.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

Odborníci zatím nevědí, co mohlo velryby přimět k tomu, že se zatoulaly až do vod Sacramenta. Dá se třeba podle zkušeností z minulosti odhadnout, proč opustily moře a dostaly se tak hluboko do vnitrozemí?


Olga ŠIMKOVÁ, studentka katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

--------------------

To je velice těžké, protože zatím stává se to docela často, ale vědci si to zatím neumí vysvětlit. Ty velryby jsou zraněné, ty, o které jde a stává se, že teda velryby, které jsou zraněné, se snaží najít nějakou zátoku nebo nějaké klidné místo, kdy by si ty zranění mohly vyléčit. Ale může být i možné, že prostě jen po cestě zabloudily, protože kytovci migrují na hodně velké vzdálenosti. Konkrétně teď se zřejmě vrací ze svých zimovišť, oni zimují v tropech někde u Havaje na sever k Aljašce, což je ohromná vzdálenost a mohlo se stát, že prostě jenom zabloudily.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

A víme už něco víc o tom, proč jim občas selhává ten jejich přirozený instinkt, který jim pomáhá v orientaci?


Olga ŠIMKOVÁ, studentka katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

--------------------

To se neví. Neví se, je dost těžké velryby studovat. Co se ví, orientují se podle linie prostředí, pardon pobřeží, orientují se i podle zvuků, orientují se také podle magnetického smyslu, ony cítí magnetické pole země. Mohlo se stát, že došlo k nějaké poruše, mohla se stát i nějaká bouře, která vychýlila ten jejich magnetický smysl.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

Jak vůbec velryby snášejí sladkou říční vodu a co tam jedí, protože normálně se živí planktonem, jestli se nemýlím?


Olga ŠIMKOVÁ, studentka katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

--------------------

Ano, je to tak, opravdu se živí planktonem nebo malými hejnovými rybami. V té řece pravděpodobně nejedí nic. Ony při té migraci totiž zřejmě vůbec nepřijímají potravu. A co se týče sladké vody, tak ta jim pravděpodobně krátkodobě tolik nevadí. Co je asi problém, je to zranění, které se zřejmě v dost znečištěné řece může špatně hojit. Ale jinak sladká voda kytovcům obecně příliš nevadí, pokud je to krátkodobě.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

My už jsme slyšeli, že odborníkům se podařilo nasměrovat obě velryby správným směrem. Použili k tomu různé prostředky včetně vodních děl a různých lodních šroubů. Jaký vliv mají vůbec podobné akce na psychiku velryb? Kritikům se totiž nelíbí, že jsou zvířata vystavena stresu.


Olga ŠIMKOVÁ, studentka katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

--------------------

Tak to zvířata nepochybně jsou vystavena stresu už jenom tím, že se dostali do nějakého špatného prostředí, což ta řeka určitě je, kde je šílený provoz, znečištění, hluk, ta zvířata to musí vidět, cítit. Takže to, že se dostanou z té řeky pryč, je to pro ně to nejlepší. A pokud to nejde nijak jinak, tak prostě bohužel tahle malá míra stresu, nedá se nic dělat.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

Jakou šanci mají podle vás velrybí matka s dcerou, že se dostanou na volné moře a přežijí?


Olga ŠIMKOVÁ, studentka katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

--------------------

Jak jsem slyšela, tak zatím je to na dobré cestě, v té řece nejsou dlouho, ta zranění nejsou vážná. Já si myslím, že mají dost velkou šanci přežít to, v pořádku se dostat tam, kam patří.


Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

--------------------

Budeme jim držet palce. Děkujeme za rozhovor, hezký večer.


Olga ŠIMKOVÁ, studentka katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

--------------------

Na shledanou.



Tento dokument ..    

Kontaktní osoba
pro tento dokument:


 

 

Tento dokument
ke stažení:


     ve formátu PDF
     ve formátu TXT

 

Poslední změna:

29.06 2014 01:47

 


         
 

Pro zájemce o studium pořádá UK v týdnu od 13. do 17. února Informační týden. Webové stránky usnadní zájemcům orientaci v nabídce studia i podmínkách přijímacího řízení.

 

Komentáře a dotazy zasílejte z kontaktního formuláře, Poslední aktualizace : 4.07 2024 11:35 , © Univerzita Karlova v Praze