Která fakulta práv je nej? Praha, ale... ****************************************************************************************** * Která fakulta práv je nej? Praha, ale... ****************************************************************************************** Za týden začínají přijímací zkoušky na práva v Praze. Bude následovat Plzeň a Olomouc, za jen Brno. Na každou školu se hlásí velký přetlak zájemců – loni byl nejvyšší v Brně, kde b sedmého. Takže jednoduchá otázka: Která z tuzemských právnických fakult je nejlepší? Následující srovnání se jako vůbec první v Česku inspirovalo zahraničními žebříčky, jaké z například americký týdeník US News & World Report, britský deník The Guardian nebo polský Ty zjišťují 1) vědeckou činnost fakult, 2) spokojenost jejich studentů a absolventů, 3) mí s Evropou a světem, 4) názor expertů z oboru 5) celkovou otevřenost a »vstřícnost k uživat jen právnické školy? Protože toto srovnání vzniklo coby rozšířené vydání pravidelné střede Právem. Věda na českém dvorku: jednooký vítěz je Praha Bez vlastní vědecké činnosti by univerzity byly pouhými učilišti, vítězství v této kategor násobí třemi. Průzkum zjišťoval: jak jsou pedagogové fakulty citovaní ve světě; kolik jim v prestižních časopisech; kolik získali grantů. Pokud se použije obvyklé měřítko, tedy publikace ve špičkových časopisech z databáze Web o impaktované časopisy), pak jsou výsledky českých právních akademiků nejhorší ze všech spol Podle Rady vlády pro vědu a výzkum měli v letech 2001 – 2005 čeští ekonomové ročně asi 70 publikací; právníci za všech pět let pouze tři (předstihli je i čeští historici s devíti a sedmi publikacemi!). »Je pravda, že impaktovaných právních časopisů, uznávaných ve světě, deset. Ale zdejší právní obec si stejně hraje na malém českém písku. Za vědeckou činnost p stanovisek k zákonům,« říká tajemník vládní rady Marek Blažka. S provincialitou je spojena nevraživost vůči těm, kdo se z průměru vymykají. Mezi pár jedi zachraňují čest profese ve světě, patří třeba mladý právní teoretik Zdeněk Kühn z pražské článek otiskl renomovaný American Journal of Comparative Law a nedávno si od něj z Oxfordu kapitolu do učebnice srovnávacího práva. Ale v Praze měl potíže získat docenturu. Ve vědec fakulty, která mnohem horším (zato zasloužilým) kolegům dává tituly jednomyslně, prošel je V malé české právní vědě je však Praha jasný vítěz. Podle údajů Rady vlády pro vědu a výzk letech 2001 – 05 třináct grantů za skoro 13 milionů korun. Na české poměry z těchto grantů publikací, a to i v přepočtu na jednoho učitele. (O tom, jak se výsledky měří, se lze dočí článkem na www.ihned.cz.) Brno získalo za stejné období devět grantů za téměř pět milionů činnost v Olomouci se teprve rozjížděla – fakulta měla za celou dobu jen dva granty, úhrne Plzeň neměla žádný vlastní grant. Loni už ostatní fakulty začaly náskok Prahy dotahovat, v přidělených grantů však vyjdou najevo až za pár let. Právnická fakulta UK má ovšem výhodu: pod její nynější, široce formulovaný grant »Kvantita kvalitativní proměny právního řádu na počátku 3. tisíciletí – kořeny, východiska, perspekt milionů – se skryje opravdu všechno... VĚDA 1. Praha (12 bodů) 2. Brno (9 bodů) 3. Olomouc (6 bodů) 4. Plzeň (3 body) Spokojenost studentů? Na tu se neptá nikdo Otázka v této kategorii (vítězství by se násobilo dvěma) zněla: Jaké jsou výsledky průzkum studentů? Jakých platů dosahují absolventi do pěti let po ukončení školy? Na Newyorské univerzitě v Praze, kde studují mladí Američané, probíhá na konci každého sem hodnocení s otázkami jako »Splnil kurz vaše očekávání?«, »Byl dobře organizován?«, »Bylo z férové?«, »Doporučil byste kurz svému příteli?« nebo »Doporučili byste lektora?«. Ještě dál jdou na Institutu ekonomických studií FSV UK, kde výsledky zveřejňují na interne může přečíst, čí kurz je v kategorii »zlatá« (= nejméně v polovině kategorií byl vysoce na naopak »červená« (= nejméně v polovině kategorií mu dali studenti horší průměrnou známku n Na právech nic takového neprobíhá. Olomouc nabízí, ať studenti ke kurzům napíší anonymní p internetu. »Zásadní problém je ale v mizivém zájmu studentů o toto hodnocení, nejen na naš olomoucký proděkan Michal Bartoň. »Výsledky jsou nepoužitelné – třeba ze tří set studentů jen čtyři.« Když zkusil papírové dotazníky, vracela se jich čtvrtina. Šlo však spíš o konk jaké fakulta neuměla statisticky zpracovat. V Brně dělají anketu mezi absolventy, výsledky však škola neposkytuje. Praha a Plzeň nezko další osud svých studentů se systematicky nezajímá žádná ze škol. Nejvíc vysoce postavených absolventů má logicky nejstarší a největší škola, Praha. I ostat čím chlubit: v Brně studoval Jiří Malenovský, soudce Evropského soudního dvora, mezi plzeň patří dnešní ministr spravedlnosti. Jenže fakulty nic nemotivuje, aby se o své studenty a zajímaly. Uchazečů mají pohodlný nadbytek: i nejméně žádaná Olomouc musí dvě třetiny zájem Studium je zadarmo, přednášející tedy nemá důvod se chovat ke studentům jako ke klientům – nemají proč žádat maximální nasazení. V zájmu všech je hladké, bezkonfliktní studium, po n a absolventi rozejdou a už se o sebe nestarají. SPOKOJENOST: Tuto kategorii nebylo možno hodnotit. Jdi na Západ, mladíku. A vyjížděj z Prahy Dobrá škola v menší zemi EU má studentům nabízet stáže v zahraničí, aspoň část předmětů př světovém jazyce a mít širokou nabídku jazykových kurzů. Vítězství v této kategorii je důle násobí dvěma. Podle výroční zprávy pražské fakulty vyjelo loni do ciziny 252 studentů v rámci evropského programu Socrates/Erasmus a dalších dvanáct mimo něj (USA, Japonsko, Švýcarsko). To znamen studentů. Brněnská škola vyslala loni podle své výroční zprávy 90 studentů v tomtéž programu, 11 mim Izrael, Rusko, Norsko), tedy 4 %. Olomouc hlásí 47 studentů čili 3,22 %. Plzeňský děkan Jaroslav Zachariáš ani po pátém e-mailu nebyl schopen uvést přesné číslo, n dotaz neodpověděla ani vedoucí zahraničních styků Ivana Jurčová. Podle internetových strán univerzity je nicméně pro tamní právnickou fakultu v příštím akademickém roce vyhrazeno 31 bylo něco přes 1 % studentů. Praha má i nejbohatší nabídku předmětů v cizích jazycích, podle internetového rozvrhu jich (například Americké smluvní právo). Má i nejvíce jazykových kurzů, celkem 72 semestrů: jde evropských jazyků, nadto ve variantách pro právníky. Následuje Brno se čtyřiadvaceti odbornými předměty (například Mezinárodní a americké daňov semestry cizích jazyků. Olomouc vyučuje v angličtině především v rámci výměnných pobytů (například České právo živ prostředí), má jich dvaadvacet, k tomu 33 semestrů jazykových kurzů. Plzeňský děkan po urgencích uvedl pouze příklady odborných předmětů. Z rozvrhu na internet pouze pět dvousemestrálních kurzů. Výuku jazyků zajišťuje filozofická fakulta, počet právn kurzů je proto nejmenší. »SVĚTOVOST« 1. Praha (8 bodů) 2. Brno (6 bodů) 3. Olomouc (4 body) 4. Plzeň (2 body) Hodnocení expertů: Brno to bere vážně Ve čtvrté části dostalo 40 právníků v rozhodujících pozicích v justici, advokacii a politi Seřaďte čtyři právnické fakulty podle kvality – kde přednášejí nejlepší akademici, odkud j absolventi, která škola nejvíc své studenty naučí. Odpovědělo 20 oslovených, mezi nimi předsedové nejvyšších soudů, ministr spravedlnosti, ne zástupkyně, členové představenstva advokátní komory nebo šéf Soudcovské unie (seznam respo tímto článkem na www.ihned.cz). Dalších patnáct se omluvilo, že se cítí s některou školou nebo nemají dost informací. Vzhledem k nízkému počtu respondentů není výsledek násoben. Vyhrálo zřetelně Brno: devětkrát první, osmkrát druhé, třikrát třetí. Respondenti napříkla Brně není tolik lákadel (politika, firmy, byznys), které učitele odtahují od výuky jako v se prostě berou v Brně vážněji než v Praze.« – »Vytýkám fakultě způsob studia, tj. množstv přednášek a seminářů.« Praha byla šestkrát první, osmkrát druhá, šestkrát třetí. »Má jména reprezentující nový ví Cepl, Zdeněk Kühn, Petr Čech.« – »Praha má stále ještě odér přijímačkové aféry a takových je diplomka Stanislava Grosse.« – »Největší fakulta, ale lehce zkostnatělá, těží z toho, ž největší koncentrace právníků.« – »Je personálně zcela vyprázdněná. Nemalá část učitelů ji kancelář a možnost získat tituly, aby mohli dráž prodávat posudky.« Plzeňská fakulta skončila vůbec nejčastěji na třetím místě – devětkrát. Tři ji zařadili na získala po čtyřech druhých i čtvrtých nominacích. »Je zde několik dobrých učitelů, napříkl snad jediný teoretik obchodního práva, který umí přijít s myšlenkou.« – »Má příliš komerčn si, že právě zde si Stanislav Gross udělal doktorát.« Olomouckou fakultu tři čtvrtiny odpovídajících – tedy 15 právníků – zařadily na čtvrté mís jeden na druhé, dva na první. »Její mladá generace, proděkani Dienstbier a Bartoň, je velm »Snaží se hledat propojení praktických znalostí s teorií, nové cesty výuky typu právní kli ji neznám, což o něčem taky svědčí.« EXPERTI: 1. Brno (4 body) 2. Praha (3 body) 3. Plzeň (2 body) 4. Olomouc (1 bod) Brno otevřené a přátelské k uživateli Do poslední kategorie patří hlavní služba studentům práv – knihovna (její vybavenost svazk elektronickými databázemi, otvírací doba). A také přístupnost informací na webové stránce děkanů ke komunikaci a odpovědím na položené otázky. Mezi knihovnami vítězí sice jasně pražská, ale poněkud kuriózně. Od povodní v roce 2002 to nespočítala své zbylé knihy. Vychází proto z odhadu, že velkou vodu přežilo nejméně 150 00 by jich tedy mělo být 161 429. Praha má i největší počet elektronických databází (Westlaw, On-line, Web of Science aj.) a nejdelší otvírací dobu včetně sobot. Brněnská knihovna s 126 201 svazky je ve všech kategoriích slabší. Právnická knihovna Západočeské univerzity eviduje 30 tisíc svazků, olomoucká 14 040. Pokud jde o celkovou ochotu odpovídat, jednoznačným vítězem je Brno: děkanka Naděžda Rozeh jediná na otázky zareagovala do druhého dne a dodala odpovědi bez urgencí. Internetová str fakulty MU je i nejinformativnější a nejpřehlednější. Na druhém místě je Olomouc – po druh Michal Malacka dodal všechny požadované údaje. Pražský děkan Aleš Gerloch neposkytl žádnou informaci, po urgencích odkázal na internetovo Plzeňský děkan Jaroslav Zachariáš a jeho proděkani, stejně jako další zaměstnanci fakulty, zdaleka nejméně. SLUŽBY: 1. Brno 4 2. – 3. Olomouc a Praha 2,5 4. Plzeň 1 Mělo to smysl? Ano, když to zopakujeme Několik renomovaných akademiků od počátku doporučovalo: Žádný žebříček nedělejte. Nikoli p báli prohry své domovské fakulty. Spíš naopak: podle nich mezi čtyřmi školami stejně žádná neprobíhá, mnozí profesoři učí i na dvou fakultách současně. Jenže kvalitu škol, které platíme z veřejných peněz, potřebujeme začít měřit. Každé srovná soutěž a může vést ke zlepšení fakult. Zvlášť když se po určité době zopakuje. Třeba do té doby do českého právního rybníku vtrhne dlouho vyhlížená štika – první skutečn soukromá konkurence. Už aby to bylo.