Rostliny spoléhají na houbový doping

Houby mohou snížit množství hnojiv na polích, říká docentka Jana Albrechtová, vedoucí katedry rostlinné fyziologie Přírodovědecké fakulty UK.

Zabýváte se zemědělskými technologiemi a přitom nyní mluvíme o mykorhize, kterou si ze školy pamatuji v souvislosti s houbami. Mohla byste mi na začátek osvěžit paměť?

Mykorhiza je vzájemně prospěšné soužití kořenů rostlin a hub. Je to přirozený způsob získávání živin z půdy. Využívá jej v přírodě více než 80 procent všech rostlinných druhů.

* Proč se tedy mluví o možnosti využití mykorhizy v zemědělství, když se v přírodě vyskytuje zcela přirozeně?

Při zemědělské produkci se často používají substráty, které neobsahují půdu, ale třeba rašelinu, a tam houby a vůbec půdní mikroorganismy chybějí. To se nepříznivě projevuje na výnosech rostlin i na jejich odolnosti proti stresu, tedy vůči škůdcům, nemocem či dokonce nedostatku vláhy. Když se zlepší výživa rostlin, může se snížit dávkování umělých hnojiv, aniž by došlo k poklesu výnosů.

* Je mykorhiza použitelná ve větším rozměru?

Takové projekty běží například velkoplošně při rekultivacích sopečného spadu na Islandu. Tam je vlastně mrazová poušť, kde rostliny nemají k dispozici mikroorganismy, navíc tam v průměru jednou za dekádu dochází k erupci sopek, při které se uloží na povrch vrstva popela nepříznivá pro růst rostlin. Pokud se do půdy doplní mikroorganismy a rostliny využijí mykorhizu již na počátku kultivace, rostou až o 50 procent rychleji. Snáze se tak,vytáhnou‘ nad hranici napadaného sopečného popela a přežijí. V Čechách se už tento postup také používá, především při různých rekultivačních procesech. Velkoplošné komerční aplikace pro zemědělství se připravují.