Šance pro „věčné studenty“ ****************************************************************************************** * Šance pro „věčné studenty“ ****************************************************************************************** „Věční studenti“ ročně zaplatí školám miliony korun za to, že studují déle, než mají. Vyso často až desetitisícové poplatky roky vyměřovaly špatně. Neodůvodňovaly totiž, proč a koli platit. Nejvyšší správní soud proto teď studentům nepřímo vzkázal: Suďte se. To navíc umož vysokoškolského zákona. Poplatky za překročení standardní doby studia přitom ročně platí tisíce studentů a školy o miliony. Částky, které studenti platí, se na každé škole liší, a někdy dost výrazně. Minim je necelých pět tisíc korun za semestr, horní hranice stanovena není. Na Právnické fakultě univerzity v Plzni tak studentům účtují až 35 tisíc korun za každý započatý semestr studia Karlova jednotlivým fakultám pro vyměření poplatků stanovila meze – nesmí být vyšší než 27 akademický rok. Jen ve výjimečných případech škola může poplatek odpustit nebo snížit. Kvůli poplatkům se se školami soudily už desítky studentů. Nyní se ale jeden z případů dos Nejvyšší správní soud. Ten se zabýval kauzou bývalého studenta Právnické fakulty Masarykov Brně, který školu žaloval za to, jak mu poplatek stanovila. A uspěl. „Není vůbec zřejmé, n skutečností univerzita ke svému závěru dospěla,“ říká soud. Univerzita nyní bude muset o p rozhodnout. Masarykova univerzita ale s výrokem soudu nesouhlasí. Podle ní rozhodnutí o poplatcích neb inkriminované době správním rozhodnutím. Studenti proto podle univerzity nemají právo brán soudu. Soudci si ale myslí opak. „Rozhodnutí o poplatcích podléhá přezkumu,“ rozhodl jedno Bývalý student univerzity ale ještě nemá vyhráno. „Zvažujeme další postup. Dokonce nevyluč se obrátíme na Ústavní soud,“ řekla mluvčí školy Tereza Fojtová. „Nejvyšší správní soud se nezabýval našimi argumenty a zastal se jen studentů,“ doplňuje kancléř univerzity Jiří Nan Podle vysokoškolského zákona mohou studenti zdarma studovat čtyři, respektive šest let – p jsou na bakalářském, nebo magisterském programu. Pokud tuto dobu přesáhnou, musí podle zák na Univerzitě Karlově platí čtyři až pět tisíc studentů. Vysokoškolský zákon, který sazby zavedl, platí od roku 1998. Tehdy nastavil složitý systém poplatků. Podle odborníků je v něm stále řada nedostatků. Například pokud student studuje se mu pouze jedna. Jakmile ale na jedné ze škol složí bakalářské zkoušky a chce pokračovat magisterském programu, situace se výrazně mění. Od té chvíle se mu začíná sčítat celková d strávil na obou magisterských programech. Student tedy platí už po pěti letech, které strá studiem, o rok dříve než ostatní. „Tenhle zákon není dokonalý, ale je to zkrátka kompromis právnické fakulty UK Jiří Hřebejk. Placení poplatků má snížit počet tzv. věčných studentů, tedy těch, kteří studium přetahují Z pozice studenta potom zneužívají zázemí, které jim škola nabízí, a využívají slevy, kter výhradně pro studenty. Poplatek za překročení doby studia je minimálně pět tisíc korun