„Ten lék na rakovinu vyzkoušejte na mně“ ****************************************************************************************** * „Ten lék na rakovinu vyzkoušejte na mně“ ****************************************************************************************** Bolestný scénář je pokaždé stejný: rakovinou nemocní lidé se nabízejí k vědeckým pokusům, vidí poslední naději. A platí to zejména tehdy, když se objeví nová zpráva o pokroku českých vědců v léčbě této Naděje lidí je natolik silná, že volají na vědecká pracoviště a žádají: „Vyzkoušejte to, p Jste mojí poslední šancí.“ Když tedy před dvěma týdny ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas v MF preparát profesora Antonína Holého tvoří základ dosud nevídaně účinného vyvíjeného léku GS firmy Gilead Sciences, snesla se na ředitelovu hlavu lavina proseb a přišly i do MF DNES. nový – byť neodzkoušený – lék nasadí, dám jim barák,“ požádal o kontakt na výzkumný tým Gi rodinných příslušníků nemocného rakovinou. I čeští pacienti mají prý šanci zúčastnit se začínajících testů v USA. „Ale může to být ve varuje Havlas. Už testy na zvířatech vědce doslova ohromily. Jediná injekce léku GS9219 (spolu s Holým za Votruba a Berta Otová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy) zbavila po týdnu psa rozsá lymfatických uzlin na krku a v břiše. Testy na lidech v těchto dnech v USA začínají a češt budou muset na lék počkat asi šest let. Proč tak dlouho a za jakých podmínek se testů v USA mohou zúčastnit i čeští pacienti? „Tlačíte mne do obtížné odpovědi. Nejsme lékaři, ale chemici. Lidi, kteří se na mne obrace odkazuji na firmu Gilead. Přesněji na česky mluvícího vědce, který v ní pracuje,“ říká Hav „Ale vyhovět jim bude těžké.“ Čeští pacienti by museli vycestovat do USA a pobývat tam po celou dobu testů (kdy se ověřu účinné dávky či vliv na různé typy rakoviny), což může být mnoho měsíců. Pacient musí souh lékařským dohledem. A může se stát, že při ověřování nového léku zemře. Akreditované nemocnice v USA nemocným hradí celý pobyt, do USA však není možné vycestovat peněz. Ojedinělý preparát GS9219 není jediným převratným lékem proti rakovině, u jehož zrodu stoj Havlasova ústavu. Revoluci v léčbě choroby může způsobit i azacytidin, který buňky zachvác neničí (jako chemoterapie), ale léčí. A převratné je i to, že azacytidin „ignoruje“ zdravé vyplývá z právě prováděných toxikologických testů. „I do tohoto projektu vkládáme velké naděje. Už jsme také v USA našli firmu, která je ocho dovést do podoby prvního léku, který nemocnou tkáň vrací do života a neoslabuje imunitu pa Havlas. A opět: nápad českých vědců dokončují i v tomto případě jejich američtí kolegové. Češi, kt rakovinou, se tedy mohou cítit diskriminováni. „Je nám líto, ale v Česku nevidím firmu, kt riskovat. Většinou jen touží po návodu, co má udělat, aby už zítra začala s výrobou a pozí vydělávala,“ míní ředitel. Jít do riskantního projektu, který může až za několik let přinést závratné zisky, do toho nikdo nehrne, protože by mohl o svou investici i přijít. Právě tohle je hlavní rozdíl mezi Česku a v USA. A proto také většina peněz z českých vynálezů zůstává stále v zahraničí. Je náklady na vývoj léku GS9219 přijdou firmu Gilead na jednu miliardu dolarů.