Americké versus české vysoké školy ****************************************************************************************** * Americké versus české vysoké školy ****************************************************************************************** Podle nejcitovanějšího žebříčku vysokých škol skončilo v první desítce nejlepších světovýc amerických institucí. Z českých škol se nejlépe umístila pražská Karlova univerzita - a to Co stojí za úspěchem amerických vysokých škol? Dobré financování a vynikající profesoři js americkou výhodou, nicméně na úspěchu se podílí i liberálnější osnovy či osobnější přistup Money, money, money Na rozdíl od českých VŠ netrpí americké univerzity ani zdaleka nedostatkem financí. S mili Harvardu, Yale či Stanfordu se nemohou porovnávat ani ty nejprestižnější školy v Čechách. za vše, například podíl univerzitních příjmů na počet studentů největší české VŠ, Univerzi zhruba pětadvacetkrát nižší než u Princetonské univerzity. Běžného vysokoškoláka však neza univerzity, nýbrž to jak se (ne)dostatek projeví na kvalitě jeho studentského života. V to americké školy na plné čáře. VŠ v USA jsou ze svých vysokých příjmů schopny financovat výborná vybavení. Od fitnesscent po moderně zařízené laboratoře. Koleje a menzy amerických škol splňují ty nejvyšší standar navíc díky štědrým rozpočtům mohou dovolit pozvat exkluzivní hosty (tzv. guest speaker) na U řečnického pultu se tak za jeden semestr mohou vystřídat osobnosti mezinárodního významu studentům přednáší Madeleine Albrightová, Bono Vox či Stephen Hawking. Stále častějšími ho amerických přednáškových síních jsou překvapivě i Václav Havel a Václav Klaus. Profesor celebrita Dovolím si tvrdit, že povolání vysokoškolského profesora ve Spojených státech patří mezi t nejprestižnější. Samozřejmě k tomu přispívá dobré finanční ohodnocení zaměstnanců americký se rovněž hodí porovnání s českými poměry. Činí-li průměrný plat českého vysokoškolského p korun, pak si jeho americký kolega, který bezplatně bydlí a stravuje se v rámci kampusu, v více. Školy si tudíž mohou dovolit zaměstnat profesorské celebrity. I menší školy jako nap University zaměstnávají učitelské superstars typu Salmana Rushdieho či Ala Gora. Častý je osobní přístup ke studentovi. Není neobvyklé, že na začátku každého semestru rozd studentům svá telefonní čísla pro případ, že by chtěli pomoci s učivem. Podobně jako u čes američtí profesoři konzultační hodiny, v nichž jsou ochotni vysvětlit látku a případně pom student nerozumí. Málokde se vám však podaří diskutovat o vaší oblíbené knížce tváří v tvá Pulitzerovy ceny než ve Spojených státech. Pět lidí ve třídě Podobně jako na českých VŠ probíhá i v Americe celá řada přednášek v obrovských aulách se posluchačů. Avšak na rozdíl od českých škol tráví američtí vysokoškoláci většinu času v se pěti až deseti lidech. (Slyšel jsem i případy, kdy se studenti scházeli celý semestr ve tř studentů na jednoho profesora (tzv. student-faculty ratio) dosahuje na většině škole deset jednoho profesora. Na některých školách je však toto číslo o dost nižší. V tomto ukazateli v porovnání s americkými nevedou až tak špatně. Kupříkladu Masarykova univerzita má tento profesorů zhruba šestnáct ku jedné. Vzhledem k jejímu podfinancování se jedná o fenomenáln Škola není všechno Zatímco zájmové kroužky končí pro české studenty většinou po maturitě, ne-li dříve, mimošk tzv. extracurriculars (EC), jsou pro americké vysokoškoláky nedílnou součástí jejich život se dá říci, že každý vysokoškolák ve Státech se účastní těchto EC. Ať už jde o pěvecký sbo parlament, školní divadlo či nesčetné množství sportů, americký vysokoškolák si má opravdu Je rovněž zajímavé, že všechny tyto spolky, kluby a mančafty jsou vesměs vedené samotnými jim nicméně bezesporu vychází velmi vstříc - už jen tím, že všechny organizace na svém kam sponzoruje. Vyšší střední Na rozdíl od svých českých protějšků nejsou americké VŠ příliš odborově zaměřené. Je však že se zde bavíme o bakalářských a nikoliv magisterských programech. Těmi si totiž každý Am projít před tím, než získá titul magistra. Bakalář v Americe trvá čtyři roky, a co se učeb týče, je velmi podobný našemu gymplu. Studenti musí splnit kreditní požadavky jak v přírod humanitních oborech. K užší specializaci (tzv. major) dochází ve druhém, někdy až čtvrtém ročníku. Slyšel jsem studentce, která začala studovat stavební inženýrství, později přešla na sociologii a dipl z divadelních věd. To, jak hluboké znalosti měla v každém ze tří oborů, je asi každému nad Jí to však bylo jedno. Američan by vám tvrdil, že konec konců bakalář je přece od toho, ab experimentoval, nebe snad ne? Globalizace v praxi V neposlední řadě těží americké školy z velkého množství zahraničních studentů - internati Už i u nás jsme si zvykli na přítomnost studentů ze okolních evropských států, nicméně stu Singapuru, Senegalu či Bolívie jsou pro nás stále velmi exotičtí. To však neplatí pro amer zahraničních studentů z celého světa zde průměrně činí deset procent všech posluchačů škol od sebe hodně liší americké regiony. Zatímco na západním pobřeží je toto číslo vyšší, na j až několikanásobně nižší.) Podíl zahraničních studentů se v poslední době stal pro americk prestiže. Školy si své international students dost hýčkají a zároveň se předhání o tom, kt takzvaným internationals štědřejší stipendia. Závěřem... Americké vysoké školství není pro všechno. Jsi-li pevně přesvědčen o tom, čím chceš v živo li na mimoškolní aktivity jako na ztrátu času, pak asi pro tebe nebude studium na americké pravé ořechové. Na druhou stranu, nevadí-li ti, že změníš během studia párkrát svůj hlavní tě představa historických kampusů s profesorskými celebritami, jsou pro tebe školy ve Stát Jakožto international jsi i ty středem zájmu amerických škol. Kdo ví, nebudeš-li v budoucn hýčkaným zahraničním studentem...