Výše poplatků za delší studium se liší hlavně podle oborů

Praha 18. května (ČTK) - Poplatky za překročení doby studia se výrazně liší nejen podle škol, ale také podle jednotlivých oborů, rozhoduje jejich finanční náročnost. Takzvané věčné studenty tak vyjde draze například studium lékařství. Nižší poplatky zaplatí třeba lidé, kteří si prodlužují studium učitelství.

    Povinnost hradit poplatek za delší studium stanoví zákon o vysokých školách. Student nesmí překročil standardní dobu daného studijního programu o více než rok, započítávají se také předchozí neúspěšná studia. Kromě poplatku za delší studium se stanovují také poplatky za další studium.

    Základ poplatků určuje každoročně ministerstvo školství podle výše neinvestičních výdajů na jednoho studenta ze státního rozpočtu. Za každý měsíc studia navíc by měl student zaplatit minimálně čtvrtinu tohoto základu. Pro příští akademický rok bude základ činit zhruba 3000 korun.

    Jednotlivé fakulty škol si poté výši poplatků upravují. Mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek řekl, že výši poplatků ovlivňuje nákladnost studia jednotlivých oborů z hlediska pomůcek a vybavení učeben a laboratoří. "Například studium na lékařské fakultě je dražší než na filozofické," uvedl Hájek. Medici, kteří překročili délku studia, tak letos platí kolem 20.000 korun, kolegové z filozofické fakulty zhruba polovinu.

    Poplatky za další studium jsou na univerzitě podstatně nižší a pohybují se od 1000 do 3000 korun - základ stanovený ministerstvem představuje jejich maximum.

    Na Masarykově univerzitě v Brně platí tento rok nejvíce (24.000 korun) informatici, většina ostatních fakult vybírá 12.000 korun. "Poplatky schvalují akademické senáty fakult. V nich zasedají také studenti, takže mají vliv na rozhodování o jejich výši," tvrdí mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová.

    Školy zveřejňují poplatky pro všechny obory před termínem podání přihlášek. "Každý uchazeč si tak dopředu může vypočítat, kolik ho bude stát, pokud dobu studia překročí," řekla Fojtová.

    Univerzity podle ní snadno zjistí, zda student před nástupem do jejich studijního programu nestudoval už někdy jinde. "Mají přístup k matrice, do které se zaznamenávají všechny údaje o studiu," řekla.

    Školy mohou studentům poskytnout různé úlevy a poplatky jim prominout nebo snížit. Podle údajů z ministerstva v roce 2005 vybraly na poplatcích za delší a další studium 136 milionů korun.

    Nejvyšší správní soud se tento týden věčných studentů zastal. Vysoké školy podle něj často až desetitisícové poplatky vyměřovaly špatně, neodůvodňovaly totiž, proč a kolik mají studenti platit. Soud se zabýval případem bývalého studenta Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který školu zažaloval za to, jak mu poplatek stanovila, a uspěl.

    Podle Hájka jsou na Karlově univerzitě soudní spory o výši poplatků ojedinělé vzhledem k celkovému počtu vyměřených plateb.

    Pavla Palaščáková kš