Být hráčem Břečťanové ligy ****************************************************************************************** * Být hráčem Břečťanové ligy ****************************************************************************************** Nejlepší zem je Amerika, dolary všem dá Amerika, příležitost je tu veliká! Tak se to zpívá Side Story a není to jen ironická nadsázka. Jakmile se jednou ocitnete na univerzitě v USA jde o některou z osmi škol prestižní Ivy League, už jen berete: zkušenosti, vědomosti, kon A nakonec vám návrat domů mohou ztížit skvělé pracovní nabídky. Problém je se do Států dos se to podaří, jste (v přeneseném významu i doslova) za vodou. Vzhůru ke hvězdám (a pruhům) Řada Čechů se vydala studovat za oceán dlouho před dosažením plnoletosti; díky skvělým výs ve sportu získali stipendia na tzv. high school (střední školu), odkud je cesta na univerz snadná až automatická. Ovšem ne každý, kdo chce do Ameriky, musí být přeborník v judu. Mno domácí akademické půdě tak dlouho, až se jim po schůdcích letních škol, žádostí o prestižn Fulbrightovy komise a semestrálních výměnných pobytů podařilo vystoupat až na ty nejlepší Kdybychom ale v minulém akademickém roce prošli všechny vysoké školy ve Spojených státech, tu jen necelou tisícovku českých posluchačů. Ve zdejším moři přibližně půl milionu zahrani to jen kapka. Přitom mají Američané o cizince velký zájem, zvlášť v přírodovědných a techn Důvodem není pouze to, že loni přinesli vědci a studenti ze všech koutů světa americké eko školném a základních životních nákladech 13,5 miliardy dolarů; nesrovnatelně víc na nich s až jednou budou platit daně ze svých mezd. Nástupní plat schopného fyzika s čerstvým dokto komerční společnosti činit i 120 000 dolarů ročně. Češi se na amerických školách těší dobré pověsti a byli by tu vítáni. Je tedy škoda, že se vědecká elita nesnaží intenzivněji popadnout příležitost za pačesy. Nepochybně jí v tom br zbytečných obav. Jak to tedy v USA doopravdy chodí? Mnozí ze zahraničních uchazečů mají skvělé znalosti ve svém oboru a o poznání méně skvělou kterou se bojí použít. Obrovskou úlevou pro ně může být fakt, že přijímací pohovory se na univerzitách v drtivé většině nekonají. Za nepříliš ohromující anglickou výslovnost vás te nebude. Dokonce ani vstupní testy se obvykle nepíšou. Zato budete minimálně půl roku vyplň sumírovat životopis, skládat testy TOEFL (angličtina) a GRE (analytické a kritické myšlení přinejmenším o tři doporučující dopisy. Ty jsou ze všeho nejdůležitější. Můžete totiž být student, ale pokud nemáte kvalitní doporučení, nejlépe od váženého profesora, kterého daná zná, vaše šance přijet do USA studovat nebo bádat se výrazně sníží. Jedním z Čechů, kteří celé martyrium absolvovali, je Martin Suchara. Jako student jednoho pražských gymnázií se dokázal probojovat na California Institute of Technology (zkráceně C undergraduate, tedy student čtyřletého bakalářského cyklu, se na Caltechu stal součástí vý oblasti počítačových sítí. Takové vybavení jako v Kalifornii by v Praze nejspíš ani nezahl ním pracoval. Navíc se mu, podobně jako ostatním studentům soukromých škol, dostalo neobyč školitelů a přednášejících. Na Caltechu je přibližný poměr vyučujících a studentů 1:3, tak opravdu individuální, žádné přecpané konzultační půlhodiny, jaké známe z Česka. Martin dostal příležitost na Caltechu učit dokonce ještě před dosažením titulu bakalář. Kr životní zkušenosti pro něj výuka znamenala vlastní příjem a pomohla mu k přijetí do doktor Princeton University v New Jersey. Americké školy umějí být štědré: tzv. undergrads sice t Brown University nebo Yale platí školné až 40 000 dolarů ročně (což pro ilustraci není o m průměrný roční nástupní plat čerstvého absolventa sociologie z dobré univerzity), ale větš 70 % případů, dostávají stipendia, která pokryjí školné i živobytí. Takzvaní grads - stude standardně čtyř- až šestiletého doktorského cyklu - jsou na tom ekonomicky ještě lépe; moh vlastní byt a auto. Jedním z grads je Filip Matějka, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK. Během studia na letní školy do Států a sepisoval projekty, až se přes krátkodobé pobyty v Kansasu a Kal na Princeton, jednu z deseti nejlepších univerzit světa. Teď přednáší, vede semináře a pra pro disertační práci, za což od své alma mater dostává, stejně jako typičtí postgraduální univerzit, stipendium 20-25 000 dolarů ročně. Nehledě na to, že za něj jeho katedra platí tučné školné, jako ostatně za všechny grads. Samozřejmě tu vůbec nejde jen o peníze. Hlavní je, že na rozdíl od mnoha potenciálních věd v Česku otáčejí zády ke (zvyšujícím se) doktorandským stipendiím a prchají do soukromé sfé zmínění Češi oprávněný pocit, že odvádějí kvalitní vědeckou práci. Příčinou jejich spokoje samotná škola, kterou v současné době navštěvují: Princeton, jedna z hvězd Ivy League. Z večírku do laboratoře Ačkoli na žebříčku kvality světových univerzit zaujímají přední místa techniky Caltech a M vítězů se sápou kalifornští dravci typu Stanford, Američané znají své skutečné rodinné stř východním pobřeží se pyšně tyčí osm tradičních, kamenných, starých (na americké poměry), s snobských, nestydatě drahých, rigidních a do nebe vynášených univerzit, na něž se Američan nejvíc: Harvard, Yale, Columbia, Dartmouth, Brown, Princeton, Cornell a Pennsylvania. Jmén (doslova Břečťanová liga) získala původně jen vzájemná sportovní klání jednotlivých univer přeneseně - celá slavná osmička díky břečťanu (anglicky ivy), který se už před více než st kamenných zdech školních budov. Zájemci o studium na Ivy League dobře vědí, s čím se tu setkají (často z vyprávění rodičů, příslušnost k „břečťanové“ univerzitě se dědí podobně jako sociální třída nebo členská kar klubu). Kromě vynikajícího servisu v podobě kolejí doslova hotelového typu, špičkových těl přepychového výběru „volnočasových aktivit“, na které stejně onen volný čas většinou nebud zdejší zvrhlé pracovní morálce, tu najdou záplavu mozků. K jejich učitelům bude patřit mno Nobelových cen. Univerzity mohou zaplatit špičkové vědce mimo jiné díky tomu, že se jim ab letech odvděčují štědrými finančními dary. Na ty dochází zejména v rámci každoročního prod Reunion na přelomu května a června, kdy přijedou někdejší, jen o pár desítek let starší st alma mater, ubytují se ve „svých“ dřívějších kolejích, baví se vzpomínáním na staré zlaté současných studentů, načež kolem sebe v opojení rozhazují peníze a šeky, sochy Gastona Lac plátna, jež pak hýčkají univerzitní muzea. Mezi undergrads Břečťanové ligy najdeme zázračné děti s obrovskými svaly, klavírní virtuos herce či mimy - mnozí prostě disponují talentem nebo dovedností, které přispěly k tomu, že povolala do svých řad. Grads, budoucí magistři a doktoři, nemají nic: jen svůj mikroskop, studenty a své publikace v Science a Nature. Spousta z nich je totiž součástí týmů, které periodicích, nejvlivnějších a nejpopulárnějších vědeckých žurnálech, pravidelně publikují. absolvent přírodních věd na Princetonu za dobu studia uveřejní kolem pěti odborných článků s průměrným impakt faktorem 4,5 (impakt faktor je měřítkem citovanosti, tedy vlivnosti dan v konkrétním vědeckém oboru; české přírodovědné časopisy v drtivé většině nepřesahují 1,0 impakt faktor vůbec měřitelný). Pro některé české vědce s hodností profesora (!) je publik impaktovaném časopise nedostižnou metou. Na školách Ivy League není ovšem výjimkou, že indický student biologie prchne ve dvě hodin vlastních narozenin zpět do laboratoře nebo že si s vámi vyučující sjedná schůzku na sedmo Stáváte se tu zkrátka součástí skvěle pracujícího mechanismu, k jehož dobrému jménu několi a jenž pak obratem své dobré jméno otiskne na váš strukturovaný životopis. Česká věda by jako sůl potřebovala závan svěžího větru, nejlépe od Atlantiku. Badatelé, kt v USA, mohou přinést nové nápady, kontakty a někdy i peníze na výzkum ze zahraničních gran atraktivním pracovním příležitostem se mnozí absolventi zapomínají vrátit, nicméně ve srov východoevropskými zeměmi jsme na tom podstatně lépe. „Znám tu tak dvě desítky ruských stud mezi námi nikdo, kdo by po promoci hned odjel domů. Většinou už během posledního ročníku s smlouvy s IBM, Microsoftem nebo podobnými společnostmi,“ přiznává princetonský chemik Kons Naopak Češi se stále ještě vracejí - například pro držitele Fulbrightova stipendia existuj po absolvování studijního nebo vědeckého pobytu v USA musejí minimálně na dva roky zpět do samozřejmě zamířili domů i bez tohoto pravidla). V každém případě zkušenosti z Nového svět studenty samé, ale také naši akademickou půdu i soukromý sektor.