Co stojí za zvýšenou porodností

Vít DVOŘÁK, moderátor

--------------------

A neméně zajímavá věc nakonec. Zpráva od německých sousedů - roste tam porodnost. Tamější odborníci ale mají dilema. Je to tím, že začala zabírat větší státní podpora německých rodin? Anebo jde jen o momentální výkyv související s loňskou euforií při fotbalovém mezinárodním šampionátu? Podle průzkumu, který si nechal vypracovat server Welt-ONLINE, se za první čtvrtletí letošního roku narodilo ve velkých městech až o jednadvacet procent dětí víc než ve srovnatelném období roku 2006. Nejplodnější přitom byly páry v severoněmeckých Brémách a taky v Kolíně nad Rýnem. Co tedy za nárůstem porodnosti stojí? Po tom pátral náš berlínský zpravodaj Jiří Hošek.

Jiří HOŠEK, redaktor

--------------------

Někteří zaměstnanci matrik svádějí nárůst porodnosti na loňské fotbalové mistrovství světa, které bylo všeobecně považováno za "injekci" dobré nálady v německé společnosti. Profesor Jan Hoem, který řídí Institut Maxe Plancka pro demografický výzkum v Rostocku, ale dopad této události na porodnost vylučuje. "To máte jako s výpadky elektřiny před několika lety," dodává ironicky. Taky Martin Werding z hospodářského institutu IFO považuje teorii založenou na úspěšném světovém šampionátu za scestnou. Daleko pravděpodobnější podle něj je, že za baby-boomem stojí nový systém vyplácení rodičovských příspěvků. Ten platí od 1.ledna 2007 a zvýhodňuje maminky, které před narozením potomka pracovaly. Rozdíly ve výši přídavků oproti stávajícímu modelu jsou v mnohých případech tak dramatické, že před blížícím se koncem roku byly zdravotní sestry v porodnicích zaplaveny žádostmi o aplikaci prostředků na utlumení kontrakcí. Porodnost v Německu stoupla naposledy v sedmdesátých letech a dnes připadá na jednu Němku v průměru 1,34 % dítěte. Experty každopádně těší, že trend naznačený studií Welt-ONLINE, se neomezuje pouze na západ Německa. Taky v Magdeburku a Erfurtu totiž zaznamenali 16, respektive 12,5% nárůst počtu narozených dětí.

Vít DVOŘÁK, moderátor

--------------------

Tolik tedy náš berlínský zpravodaj Jiří Hošek. Co všechno může mít na porodnost vliv třeba u nás v Česku? Teď dobré poledne Jitce Rychtaříkové z katedry demografie a geodemografie Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dobrý den.

Jitka RYCHTAŘÍKOVÁ, katedra demografie a geodemografie, Univerzita Karlova v Praze

--------------------

Dobrý den.

Vít DVOŘÁK, moderátor

--------------------

Je to dlouhé oslovení a představení.

Jitka RYCHTAŘÍKOVÁ, katedra demografie a geodemografie, Univerzita Karlova v Praze

--------------------

Omluvám se.

Vít DVOŘÁK, moderátor

--------------------

To se omlouvám já, že jsem to tak protáhl. Paní doktorko, chci se zeptat na jednu věc. Jaké byly, jsou impulsy vyšší porodnosti u nás a jak jsme na tom vůbec my?

Jitka RYCHTAŘÍKOVÁ, katedra demografie a geodemografie, Univerzita Karlova v Praze

--------------------

No, pokud jde o Českou republiku, tak my jsme měli průměrný počet dětí na jednu ženu poměrně vysoký do počátku devadesátých let. A později tento průměr se začal snižovat, dosáhl minima v roce 1999, kdy to bylo 1,13 dítěte na jednu ženu a v současné době zdánlivě máme také obrat k lepšímu, to znamená, že narůstají počty živě narozených dětí a současný průměr je 1,33, ale pro nás demografy je to stále málo a jsem skeptická, pokud jde o trvalost tohoto nárůstu.

Vít DVOŘÁK, moderátor

--------------------

Co za tím nárůstem tedy je?

Jitka RYCHTAŘÍKOVÁ, katedra demografie a geodemografie, Univerzita Karlova v Praze

--------------------

Já si myslím, že to je především z hlediska demografa je to o tom, že roste počet narozených dětí v prvním pořadí, a to souvisí s tím, že se realizují porody matek ve vyšším věku, které toto narození odkládaly a v České republice k tomu ještě se přidává to, že stále více žen studuje vysoké školy, takže vlastně i se do toho promítají vlastně porody vysokoškolaček, které samozřejmě jsou dneska četnější, a to jsou ty ženy, které rodí ve vyšším věku.

Vít DVOŘÁK, moderátor

--------------------

Může být tím důvodem, byť dočasného vzestupu populační křivky něco takového jako zmíněné fotbalové mistrovství? Víte, při přípravě tohoto rozhovoru mi jeden z kolegů říkal, že se, byť už je to pravda nějaký rok, musel ženit po Spartakiádě.

Jitka RYCHTAŘÍKOVÁ, katedra demografie a geodemografie, Univerzita Karlova v Praze

--------------------

No, tak já bych se v tomhle připojila ke svému kolegu Janu Hoemovi z Max Planckova institutu. My v demografii jsme nikdy neprokázali souvislost právě mezi těmi výpadky elektřiny, hokejovými či fotbalovými zápasy. Domníváme se, že tady ta závislost není. Já si myslím, že pokud jde o nás, že to je opravdu efekt struktury, to znamená, že se rodí ty děti, které byly odloženy, jejíž porody byly tedy odloženy, a pokud jde o naši teda rodinnou politiku nebo situaci, podmínky pro rození dětí, tak já teda osobně z toho příliš nadšena nejsem, a to zejména v té souvislosti, že před volbami je všechny politické strany slibují a po volbách dochází k tomu, že dokonce se uvažuje o snížení nebo zrušení některých opatření, takže já bych chtěla varovat. Toto má velmi negativní efekt. V podstatě je lépe nic neslibovat a potom nerušit, než prostě naslibovat hory, doly a budit tedy v lidech nejistotu. Takto to my v demografii známe, že právě ten pocit nejistoty a nestability vlastně podmínek pro rodiny s dětmi vedou k tomu, že lidé stále více rozmýšlení o tom mít či nemít děti.

Vít DVOŘÁK, moderátor

--------------------

Čili olympiáda v Praze nepomůže?

Jitka RYCHTAŘÍKOVÁ, katedra demografie a geodemografie, Univerzita Karlova v Praze

--------------------

Obávám se, že nikoliv.

Vít DVOŘÁK, moderátor

--------------------

Jitka Rychtaříková z Univerzity Karlovy v Praze. Děkuji i vám, hezký zbytek dne. Na slyšenou.

Jitka RYCHTAŘÍKOVÁ, katedra demografie a geodemografie, Univerzita Karlova v Praze

--------------------

Děkuji, na shledanou.