„I sestry potřebují vysokou školu“

Fakulta zdravotnických studií je nejmladší fakultou Univerzity Pardubice. Jejím historicky prvním děkanem je od minulého týdne přednosta kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Krajské nemocnice Pardubice Arnošt Pellant.

„Fakulta vznikla na začátku tohoto roku přeměnou z vysokoškolského ústavu. Tento vývoj šel velmi rychle, takže v současné době je potřeba se zaměřit na upevnění výuky a rozvoj doktorského studia,“ říká Arnošt Pellant.

* Vaše fakulta je silně propojena také se zdejší nemocnicí...

Sama výuka se skládá z části teoretické i praktické, kdy praktická výuka probíhá na odděleních a klinikách Krajské nemocnice Pardubice. Nemocnice se tak stává jakousi výukovou základnou pro studenty prezenčních forem bakalářských a magisterských programů oboru Ošetřovatelství.

* V nedávné době se právě v souvislosti se vznikem fakulty začalo hovořit o vzniku univerzitní nemocnice.

To je zatím pouze jedna z možností, jak řešit statut zdravotnických zařízení, která vedle poskytování zdravotnických služeb zajišťují i vzdělávání. Pokud by byla koncepce Univerzitních nemocnic přijata, tak by určitě bylo jak v zájmu nemocnice, tak univerzity Pardubice, aby stávající Krajská nemocnice Pardubice tento statut získala.

* Slyšel jsem ale názor, že pokud dojde k plánované transformaci nemocnice na akciové společnosti, mohlo by to tuto možnost ohrozit.

Myslím že ne. Pokud by měly univerzitní nemocnice vznikat, bude třeba aby tento projekt měl v Pardubicích jak podporu města, tak kraje. Tyto nemocnice nevzniknou v každém krajském městě, proto by to mělo být v jejich zájmu. Navíc propojení nemocnice a univerzity se nepřímo odráží také v tom, že nemocnice je schopna získat na vedoucí posty mnohem erudovanější lékaře. Ale to je všechno stále otázka budoucnosti.

Pokračování na str. C 4

Vznik fakulty přinesl prestiž

Podle děkana Arnošta Pellanta budou mít sestry bez diplomu problémy při shánění práce v cizině

Rozhovor

Pardubice - Nový děkan pardubické Fakulty zdravotnických studií Arnošt Pellant stál už v roce 2002 u zrodu vysokoškolského ústavu zdravotnických studií. Pokračuje tedy v cestě, kdy se podílí na vysokoškolském vzdělávání zdravotních sester. Podle jeho slov je vznik tohoto typu školy jen logickým krokem, který následoval po vstupu do Evropské unie.

Ta totiž vysokoškolské vzdělání zdravotních sester požaduje.

„Podle stanov EU by tato výuka měla být v rozsahu čtyř tisíc šest set hodin a měla by být tříletá. Navíc jde o jedno ze 7 garantovaných povolání, což znamená, že absolventky tohoto studia se mohou ucházet o místo, v kterémkoliv státě EU,“ říká Pellant.

* To znamená, že zdravotní sestry bez vysoké školy mají smůlu a v zahraničí by nedostaly práci?

Ano. Jejich vzdělání EU neuznává.

* Takže do budoucna se v nemocnicích budou pacienti setkávat pouze s vysokoškolsky vzdělanými zdravotními sestrami?

V nemocnicích stále bude i nediplomovaný zdravotnický personál. Ale ten může vykonávat pouze určité pomocné práce. Zatímco sestra s diplomem je oprávněna například podávat léky, ta, které ho nemá, například povléká lůžka nebo pečuje o hygienu nemocných.

* Mluvil jste také o doktorském studijním programu...

Ten je zatím akreditovaný v Českých Budějovicích a letos byla akreditace rozšířena také na naši fakultu. Z něho vyjdou absolventi s vědeckým titulem Ph. D. Ti mohou dále pokračovat ve získávání dalších vědeckých hodností.

* Zdravotní sestra s doktorátem... To už bude skoro lékař.

Existují dva příbuzné obory - medicína a ošetřovatelství. Oba jsou samostatné. Medicína vidí nemocného v rámci přírodních zákonů a snaží se léčit, zatímco ošetřovatelství se stará, aby se pacient v daném stavu cítil co nejlépe. Jinými slovy řečeno, sestra i lékař mají jiné poslání. Obě profese jsou velice zodpovědné a časově náročné. A v žádném případě si nekonkurují.

* Jaký je zájem o vaše studium?

V letošním akademickém roce studuje bakalářské studijní obory Všeobecná sestra a Porodní asistentka 226 studentek. Na bakalářské studium navazuje dvouletý magisterský program Ošetřovatelství, a to ve dvou oborech - Ošetřovatelství a Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech. V něm je zapsáno dalších 80 studentů. Zájem mnohonásobně převyšuje naše možnosti. Navíc chceme otevřít v příštím roce dálkové studium, které bude určeno zdravotním sestrám, které již pracují.

* Výuka probíhala už na Zdravotním ústavu. Co tedy přinesl vznik fakulty?

Pokud jde o výuku, tak ta pokračuje zatím ve stejném rozsahu.

* Jde tedy spíš o prestiž...

Fakulta má nejenom význam v rámci města a kraje, studenti k nám přicházejí z celé republiky. Zatím tu totiž existují pouze dvě fakulty Zdravotně sociální - v Českých Budějovicích a v Ostravě a naše fakulta Zdravotnických studií. Kromě toho se ošetřovatelství vyučuje i na dalších školách, většinou však v rámci lékařských fakult. V Pardubicích vznikly tři kliniky, které se podílejí na vědecké a výzkumné činnosti a zajišťují samozřejmě také výuku pro studenty naší fakulty. Kromě ORL je to ještě klinika chirurgická a interní. Tím také pardubická nemocnice získala na významu. Byli bychom rádi, kdyby se počet klinik ještě rozšířil.

* Co tomu brání?

Kliniky musejí splnit určitá kritéria. V jejich čele by měl například stát lékař s vědecko-pedagogickým titulem, navíc musí pracoviště doložit mezinárodní kontakty, vědeckou a výzkumnou činnost. To v tuto chvíli v Pardubicích splňují i další pracoviště. Proto předpokládám, že rozšíření nic nebrání.

***

* Arnošt Pellant

Přednosta kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Krajské nemocnice Pardubice. V letech 1996 - 2003 působil ve funkci primáře ORL oddělení pardubické nemocnice. Od roku 1996 je profesorem v oboru otorinolaryngologie. Působil na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Je členem několika vědeckých rad a odborných organizací a grémií, autorem řady vědeckých odborných prací a publikací.