Průmyslováci budou možná brzy vzácní ****************************************************************************************** * Průmyslováci budou možná brzy vzácní ****************************************************************************************** Silný úbytek žáků a široká nabídka vysokých škol v příštích letech podstatně změní tvář na školství - říká studie, která byla napsána, aby vyvolala diskusi. Ještě před deseti lety o v ČR kolem 150 tisíc mladých lidí. V roce 2006 už jich bylo jen 100 tisíc, za pět až deset jen kolem 70 tisíc. Přitom více než polovinu z nich budou tvořit absolventi vysokých, příp odborných škol. Silný úbytek žáků, a tudíž i absolventů, postihne hlavně učiliště, ale i s školy, s jejichž absolventy naše ekonomika počítá. Jak se budou utvářet nové vztahy mezi vzděláváním a pracovním trhem? A jsou na takové změn připraveny? Těmito otázkami se zabývá pozoruhodná zpráva o perspektivách středního vzděláv rizika a nové příležitosti. Z podnětu ministerstva školství ji vypracovali Jan Koucký a Ja Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zpráva upozorňuje, že celá řada tradičních kvalifikací se stane úzkým profilem a některé z téměř zmizí. Lze očekávat, že nedostatkovými se stanou nejen některá řemesla, ale i středn technici. Přitom není zcela zřejmé, jak je dokážou nahradit například bakaláři. Autoři se proto domnívají, že například průmyslováci na tom budou po určitou dobu na praco velmi dobře. Na základě dosavadního vývoje u nás i v jiných rozvinutých zemích Koucký s Kovařovicem pře prosadí několik základních tendencí. Zaprvé dojde k většímu prolínání všeobecného (gymnaziálního) a odborného vzdělávání, což s lyceích. Střední a odborné školy, a také učiliště, půjdou cestou široce koncipovaných vzdělávacích společným základem, na který teprve naváže postupná specializace. A doporučení? Učňovská p měla být chápána a pojímána jako vzdělání rovnocenné maturitním směrům. Rozdíl je v tom, ž mladým lidem, aby si osvojili příslušné kompetence praktickým způsobem, který jim vyhovuje přímé získávání teoretických poznatků. Má být ale koncipována tak, aby umožnila i přístup vzdělávání, avšak takovému, které je zaměřeno na prakticky orientované žáky. Koucký s Kovařovicem hledají způsoby, jak zvýšit atraktivitu odborné přípravy především dě podle nich nezbytné zapojení podniků a dalších zaměstnavatelů. Jedině oni mohou totiž mlad a poskytovat jim perspektivu. Zpráva dává k diskusi otázku, zda by věci neprospěla privatizace některých učilišť. Koucký tím, že sám považuje privatizaci za účinný lék učňovského školství.