Věda je pro porovnání klíčová

Profesor Josef Berger z Jihočeské univerzity, který pro MF DNES žebříčky vysokých škol sestavil, vysvětluje kritéria, která použil.

* Proč vůbec porovnávat VŠ podle vědeckých výsledků?

Tento přístup se ve vyspělých zemích používá mnoho let. Například britská veřejnost se podobné výsledky každoročně dočte v prestižních novinách The Times.

* Je vůbec vhodné porovnávat české školy podle publikací v zahraničních časopisech?

Použil jsem srovnání podle publikací v časopisech, které shromažďuje Institut vědeckých informací ve Filadelfii. Jsou to jak nejlepší zahraniční, tak nejlepší české vědecké časopisy. Najdeme tam třeba i časopis Česká literatura.

* Nemůžete být jako profesor jedné z hodnocených univerzit ve střetu zájmů?

Rozhodně ne. K sestavení žebříčků jsem použil výhradně data, která shromažďuje nezávislý institut.

* Jakou informaci dává srovnání zájemcům o studium?

Říká jim, jakou kvalitu bude mít jejich diplom. V ekonomicky vyspělých zemích je obvyklé, že z uchazečů o zaměstnání mají přednost ti, kteří mají diplom z kvalitnější vysoké školy či fakulty.

* Vypovídá srovnání nějak o kvalitě každodenní výuky?

Vypovídá o potenciálu kvality výuky. V moderní výuce hraje větší roli píle a kreativita studentů. Vysokoškolští učitelé, kteří ve světě vědy a techniky neuspěli, své studenty nikdy nenaučí, jak se mají v profesním životě prosadit.

* Mladé univerzity namítají, že nemohou mít takové vědecké výsledky jako ty zavedené.

Zlatá medaile se na sportovní olympiádě také dává jedinci nebo týmu, který vyhraje – bez ohledu na to, jak dlouho trénuje.