Hrozí v Česku převzdělanost? ****************************************************************************************** * Hrozí v Česku převzdělanost? ****************************************************************************************** Ne každý, kdo v příštích týdnech skončí školu, získá místo, které odpovídá jeho vzdělání. „Na tohle jsem přece nemusel studovat.“ Čtyřiadvacetiletá Tereza absolvovala loni bakalářské studium na jedné z filozofických faku další, magisterské studium neusilovala, začala shánět místo. Nebylo to úplně snadné. Nakon jako asistentka do jisté počítačové firmy. „V práci se nezastavím, ale to, co dělám, by bo středoškolačka,“ říká. Hlavní náplní její činnosti je totiž péče o pohodlí klientů, kteří kurzy. Zapisuje je, shání pro ně občerstvení, bere telefony. Tereziny zkušenosti nejsou ojedinělé. A v příštích měsících je pravděpodobně učiní i někte chystají po skončení letošního školního roku do praxe. Důvodů je několik. Jedním z nich je nedostatek praxe. Vysoká škola sama o sobě zaměstnavat neokouzlí. Zajímají je zkušenosti a skutečné schopnosti, které je třeba napřed otestovat. Pokud člověk neví, co chce, nabídka asi sama nepřijde Nezanedbatelným faktorem jsou také ambice mladých lidí. Vysoká škola (i bakalářství) stačí zářné kariéry třeba i manažera nebo tvůrčího pracovníka. Musí tu být ale výrazné tvůrčí ne schopnosti a jasná představa, co chce uchazeč v práci časem dělat. Pokud přesně neví, nabí jen těžko. V poslední době se však začíná mluvit ještě o dalším faktoru, a to je převzdělanost. Že ne problém, naznačuje fakt, že ve světě pro něj existuje termín už delší dobu: overeducation. Ze zprávy, kterou vypracovalo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity vyplývá, že převzdělanost absolventů vysokých škol se ve vyspělých zemích zvyšuje už od še Tedy od doby, kdy začal velký rozmach vzdělávání a například na vysoké školy začal odcháze podíl populačních ročníků než předtím. Vzdělání je podmínkou, nikoliv však dostačující Podle posledních analýz Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) se podíl mla mají z hlediska svého pracovního místa nadbytečné vzdělání, se ve vyspělých zemích pohybuj deseti až pětatřiceti procenty a v posledních deseti letech roste. V některých zemích doko Převzdělanost je přitom doprovázena nespokojeností a frustrací mladých lidí, že jim dosaže nezajistilo očekávané postavení a příjmy. Pracovní trhy v rozvinutých zemích se podle Studie střediska vzdělávací politiky stávají s selektivnější, tedy víc si vybírají. Dosažení vyššího vzdělání se pro dobré uplatnění stáv nikoliv však dostačující. Na problém upozornil nedávno také publicista Jefim Fištejn. „Nynější zájem o vzdělání není ekonomickou poptávkou. Je podmíněné především psychologickými faktory, především vidinou s prestižního sociálního statutu,“ napsal v MF Dnes. Ještě dál šel v rozhovoru pro Učitelské Sdružení učňovských zařízení Petr Lacina, když řekl, že se „vydáváme směrem k systému, v n deseti lidí bude mít maturitu a z nich sedm a půl bakalářské vzdělání, ačkoli proti tomu j realita.“ Petr Lacina vyjadřuje domněnku, že časem budou možná instalatérská místa obsazována rekval bakaláři. Znamená to, že nemá smysl zvyšovat dále podíl lidí, kteří vystudují střední a pokud možno „To v žádném případě,“ odmítá senátor a někdejší rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatušk dlouhodobě prosazuje co největší celkové zvýšení počtu vysokoškoláků. Podle jeho slov se s víc vzdělání není plošně třeba, nejspíš setkávala i Marie Terezie, když zaváděla povinnou Termín „převzdělanost“ už Jiří Zlatuška slyšel, ale nedomnívá se, že by u nás mladí lidé n horší pozice, než na jaké je směruje jejich vzdělání. „Alespoň o tom nevím. Vím spíš o opa totiž například na některých učitelských postech působí namísto vysokoškoláků středoškolác Sám prosazuje vysokoškoláky i na místa, která dřív zaujímali středoškolsky vzdělaní úřední například na tom, aby vedoucí studijních oddělení na Masarykově univerzitě byli alespoň ba Všeobecné vzdělání je důležitější než specializace Jiří Zlatuška stojí na tom, že vzdělání se projeví na schopnosti populace přizpůsobovat se „Přitom není ani tak důležité, kam nastoupí absolvent těsně po škole nebo jestli má dočasn těžkosti. Důležité je, aby mu vzdělání pomáhalo i před odchodem do důchodu. Proto je jeho důležitější než průprava ke konkrétní profesi,“ tvrdí. A svou obhajobu vysokoškolského vzd minimální nezaměstnaností absolventů v České republice. Na druhé straně je zřejmé, že mladí lidé, kteří budou v příštích měsících odcházet ze škol uplatnění, by neměli počítat s tím, že to samo o sobě stačí k zajištění zajímavé a dobře p Technici jsou na tom zatím lépe než jiní absolventi O tom, jak uspějí, rozhoduje přirozeně i obor, který studovali. Problémy s „převzdělaností absolventi technických univerzit. Představitelé pražského ČVUT hovoří o velkém zájmu firem kontaktovat budoucí techniky už na studiích. Tvrdí dokonce, že zatímco dříve se tyto firmy studenty posledních ročníků, nyní už se obracejí na čtvrté ročníky a nabízejí posluchačům úvazky, aby s nimi mohly počítat i do budoucna. Ve snaze získat technické specialisty se firmy také čím dál více orientují i na spolupráci zadávání diplomových prací. Právě při jejich vypracování vidí totiž příležitost pro získán posily. Podíl mladých lidí, kteří mají z hlediska svého pracovního místa nadbytečné vzdělání, ve v posledních deset let roste Není ani tak důležité, kam nastoupí absolvent těsně po škole. Důležité je, aby mu vzdělání odchodem do důchodu.