Zpozdilé dějiny Japonska ****************************************************************************************** * Zpozdilé dějiny Japonska ****************************************************************************************** Na letošním knižním veletrhu Svět knihy vrhlo nakladatelství Fighters Publications na trh s japonskou tematikou – Dějiny Japonska od australských autorů R. H. P. Masona a J. G. Cai standardně opatřeno doslovem, bibliografií a rejstříkem pojmů. Jde již o třetí obsáhlejší dějiny Japonska, které vycházejí česky, což je potěšující zpráv kniha přináší? Podtitul říká, že se jedná o nové, přepracované vydání. V předmluvě k „upra se však nedozvíme víc, než že koncepce je z přelomu 60. a 70. let, točí se kolem nabídky n univerzitách a že podnětem k úpravám textu (rozuměj přepracování) byl překlad textu do maď blíže nespecifikovaný. Upravený maďarský text byl použit pro nové anglické vydání... Toto vtip. Dílu navíc úplně chybí úvod, kde by autoři vysvětlili své pojetí tématu, v předmluvě se pouze říká, že autoři mají volnou ruku, že pochopili důsledky tradic a že „moderní“ děj kontextu dlouhodobých dějin. Dílo je členěno na čtyři období podle standardní chronologie a končí okupací Japonska. Dos v pravém slova smyslu, ale jakýmsi pokusem sdělit na třinácti stranách něco o poválečném J pokud nejde o víc než o pochopení moderních dějin v kontextu dlouhodobých dějin, pak to dá přijít s tímto pojetím dějin v současnosti na trh je poněkud zpozdilé. Otázky, které jsou japonských dějin aktuální a o nichž se píšou monografie, jsou úplně jiného rázu – rozhodně pochopení a interpretace než sumírování fakt. Zhroucení, na které se nedostalo Vnitřní záložka slibuje čtenáři četbu o „zhroucení bublinové ekonomiky na počátku 90. let zřejmě se jedná o podivné nedorozumění: jednak proto, že k onomu zhroucení došlo o století proto, že se to zřejmě do rozsahu knihy nějak nevešlo... Podobných šotků se sice v díle na více však vadí závažné formulační nepřesnosti. Jeden příklad za všechny ze strany 264: „.. činů vlády Meidži bylo garantování stávajících dohod a jejich očekávané přepracování“. Zde tzv. hnutí ze revizi nerovnoprávných smluv, které byly zemi vnuceny těsně před svržením šó Dílo místy přináší zajímavé doplňující informace – například plné znění některých podstatn a věnuje se též tématům z hlediska historie buď okrajovým či zajímavým – literatuře, hudbě Jeho jazyk se však bohužel vymyká běžným standardům. I když překladatelce (ne)lze odpustit historických pojmů („loajální pánové ze západních knížectví“ byla prostě knížata, vysoká v zmatené a nejasné formulace, anglicismy a neobratnosti jsou bohužel velmi četné. Celkový p je problematický. Sice přináší ojedinělé nové poznatky, ale těm chybí přesnost a vnitřní s která by z nich sestavila přehlednou a plastickou mozaiku. Úvodní moudro z Talmudu „nikdo dílo dokončili, ale není vám dovoleno opustit je,“ by možná v tomto případě sneslo dodatek rozmyslete, do kterého díla se pustíte“.