Hledejte školu podle úspěšnosti absolventů

Rád bych našel bez problémů zajímavou práci a vydělával slušné peníze, tak odpovídá většina studentů škol, na otázku, co si slibují od ukončení vysoké školy. „Poptávka po absolventech jednotlivých škol je ale nejdůležitější hledisko také pro uchazeče o studium a ty, co si školu teprve vybírají,“ doplňuje Stanislava Hronová, prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy ekonomické v Praze. Právě na situaci absolventů po škole u jednotlivých vysokých škol se zaměřili ve Středisku vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK a vloni na podzim poprvé sestavili hodnocení veřejných i soukromých škol podle uplatnitelnosti absolventů jednotlivých fakult.

„Ve světě se toto hledisko používá většinou jako jedno z více kritérií hodnocení škol,“ upozorňuje Aleš Vlk, prozatímně pověřený řízením Centra pro studium vysokého školství, které sestavení žebříčků hodnocení škol teprve plánuje.

Kdo je na tom nejlépe

Pokud jste třeba podali přihlášku na více škol a čeká vás rozhodnutí, kterou si v případě úspěchu vyberete, můžete se podívat, jak si stojí její absolventi na trhu práce.

Žebříček je dostupný na internetu na webové adrese http:// svp.pedf.cuni.cz/app/index.php. Jeho autoři budou pořadí každoročně obnovovat a nové údaje se vzhledem ke sběru dat objeví vždy na podzim.

Nejlépe vycházejí ze srovnání všech vysokých škol v České republice pedagogické a lékařské fakulty. Ty mají nezaměstnanost čerstvých absolventů zhruba kolem 5 procent. Dobré výsledky (velmi blízko pětiprocentní hranici) mají i školy ekonomické a technické. Nejhůře na tom jsou fakulty zemědělské.

„To, jak se budu moct po škole uplatnit, mě zajímá, to je jasné. Ale vůbec se toho nebojím. Studuju provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity a vím, že většina absolventů naší školy s nalezením práce neměla velký problém. Taky není tak jednoduché se sem dostat,“ sděluje Lukáš Novotný z Prahy. Nezaměstnanost absolventů různých typů fakult se liší i podle doby, která uplynula od konce školy. „Například ti, co ukončili umělecké fakulty, nacházejí práci v září poměrně snadno, avšak do konce dubna následujícího roku už jejich nezaměstnanost příliš neklesá,“ říká Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. „Naopak lékaři a právníci ještě v září při hledání práce příliš úspěšní nejsou. Ale v průběhu následujících měsíců se jejich nezaměstnanost prudce snižuje.“

Soukromé školy

Soukromé vysoké školy mají v současnosti v České republice o něco lepší situaci absolventů na trhu práce než státní univerzity. Může to být částečně způsobeno tím, že většina soukromých škol poskytuje pouze bakalářské programy a jejich absolventi někdy pokračují ve studiu na veřejných školách nebo v zahraničí. Absolventi soukromých škol také nastupují na podstatně příznivější trhy práce, což jsou větší města a regiony s nižší nezaměstnaností, než absolventi veřejných škol.

Rozdíly mezi jednotlivými soukromými školami jsou mnohem větší, než je tomu u státních škol. Čtyři pětiny z nich mají zaměstnatelnost svých absolventů mezi 0,8 až 12,3 procenta (stejný počet veřejných škol má rozpětí od dvou do deseti procent). „Pro studenty, kteří se o škole teprve rozhodují, je podstatné, jak se mohou po studiu uplatnit. Z tohoto důvodu jsou žebříčky uplatnitelnosti velmi prospěšné,“ zdůrazňuje prezident Anglo-americké vysoké školy Alan Krautstengl.