Univerzity: která je nejlepší?

MF DNES přináší vůbec první žebříček českých vysokých škol podle MEZINÁRODNÍCH KRITÉRIÍ. Studenti, kteří uspějí při přijímačkách na více školách, si mohou podle pořadí v tabulce zvolit tu nejlepší.

Jak si vybrat vysokou školu? Uchazeči, kteří se dostali na víc škol a vybírají mezi nimi, v Česku nenajdou přehledné srovnání kvality univerzit a jednotlivých fakult.

MF DNES se jim rozhodla rozhodování usnadnit a srovnat české veřejné vysoké školy podle kritérií, která jsou běžná ve vyspělých zemích. „Na Západě je obvyklé porovnávat univerzity podle výsledků jejich vědecké a publikační činnosti,“ říká profesor Josef Berger z Jihočeské univerzity, který vyučuje práci s vědeckými informacemi a působil na několika světových univerzitách.

Právě podle zmíněných kritérií sestavil žebříčky veřejných vysokých škol pro MF DNES.

Studenti, kteří univerzitu často volí podle dostupnosti kolejí či města, kde chtějí trávit studentský život, tak dostávají do ruky přehledy, na jaké jsou zvyklí jejich kolegové z Velké Británie, Francie či Německa.

Proč je důležitá věda?

Vědecké výsledky univerzity sice nejsou vším, co může mít při rozhodování význam, vypovídací hodnotu však mají velkou.

Věda a výzkum je tím, co vysokou školu v kvalitě výuky nejvíc odlišuje od střední školy. Vychází najevo, zda škola přispívá ke vzdělávání svých studentů vlastním vkladem, nebo jen reprodukuje poznatky jiných. Právě proto mají znalosti z prestižních světových univerzit jinou váhu než ze škol, které nikdo nezná, protože pedagogové nepublikují vědecké výsledky.

„České univerzity nejsou na takové srovnávání zvyklé. Snad i proto mezinárodní žebříčky nezařazují mezi 200 nejvýznamnějších univerzit světa žádnou z nich,“ říká Josef Berger. Zdejší školy si podle něj nedávají ve vědě vysoké cíle i proto, že se výše státních dotací odvíjí od počtu studentů, a ne od vědeckých výsledků jako ve světě. Mezi vědeckými výsledky a výukou vidí souvislost i rektor Univerzity Karlovy v Praze Václav Hampl. „Na univerzitě mají mít studenti každodenní kontakt s vědci, kteří jsou mezinárodně aktivní,“ říká.

Co přesně žebříčky hodnotí

Právě mezinárodní databáze posloužily k sestavení žebříčků, které najdete na těchto stránkách. Tabulky byly sestaveny podle kritérií mezinárodní skupiny International Ranking Expert Group (IREG). Pro každoroční prestižní srovnání světových a britských univerzit je používá například deník The Times.

IREG hodnotí, kolik Nobelových a jiných významných cen získali vyučující a absolventi univerzity či kolik je mezi nimi „vysoce citovaných“ autorů.

Protože nositelé Nobelových cen na českých univerzitách nepůsobí a ani v databázi 250 nejcitovanějších autorů z každého vědního oboru nejsou žádní pracovníci českých univerzit, pro srovnání byla použita jen ostatní kritéria IREG – publikace v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science, počet publikací v respektované světové databázi Web of Knowledge a konečně velikost dané univerzity, s kterou se množství publikací porovnalo, aby bylo srovnání spravedlivé. Časopisy Nature a Science jsou považovány za nejprestižnější zdroje, podobně publikace zahrnuté v databázi Web of Knowledge, kterou vytváří Institut vědeckých informací ve Filadelfii (ISI). Respektovanost těchto zdrojů potvrzuje předseda Akademie věd ČR Václav Pačes: „Při srovnání škol lze tato kritéria opravdu vzít jako základ, samozřejmě je dobré také požádat někoho důvěryhodného o názor na kvalitu školy. Takhle se to běžně dělá ve světě.“

V žebříčku MF DNES je za každou publikaci v databázi Web of Knowledge přidělen jeden bod univerzitě, jejíž adresa je u textu uvedena. Článkům z Nature a Science je přidáno vždy po 50 bodech.

Velikost univerzity odpovídá počtu studentů v tisících a vychází z údajů ministerstva školství. Počet bodů je vydělen velikostí univerzity a podle výsledku je sestaveno pořadí škol.

TABULKA

Srovnání VŠ podle vědeckých výsledků za rok 2006

Pořadí    Název fakulty                                 ISI

  1.     Vysoká škola chem.-technol. v Praze          287

  2.     Univerzita Karlova v Praze                   1815

  3.     Veter. a farm. univerzita v Brně             117

  4.     Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích       212

  5.     Masarykova univerzita v Brně                 509

  6.     Univerzita Pardubice                         145

  7.     Univerzita Palackého v Olomouci               286

  8.     České vysoké učení technické v Praze         274

  9.     Mendelova zem. a les. univerzita v Brně       80

 10.     Ostravská univezita                             17

 11.     Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně                 68

 12.     Vysoké učení technické v Brně                 123

 13.     Západočeská univerzita v Plzni                 92

 14.     Slezská univerzita v Opavě                     22

 15.     Technická univerzita v Liberci                 35

 16.     Česká zemědělská univerzita v Praze            52

 17.     VŠB – Technická univerzita Ostrava             65

 18.     Univerzita Hradec Králové                       11

 19.     Vysoká škola ekonomická v Praze                22

 20.     Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.           12

 21.     Vys. škola polytechnická v Jihlavě               0

N/S   Velikost Koeficient

0/0      4        72

3/4     41        53

0/0      3        39

0/1     10        26

0/2     33        18

0/0      8        18

0/0     18        16

1/0     21        15

0/0      9         9

0/1      8         8

0/0     10         7

0/0     20         6

0/0     16         6

0/0      5         4

0/0      8         4

0/0     15         4

0/0     20         3

0/0      7         2

0/0     15         1

0/0      9         1

0/0      1         0

ISI = počet publikací v databázi Web of Knowledge, světově respektované databázi vědeckých publikací;

N/S = počet publikací v prestižních časopisech Nature a Science;

Velikost = přepočtený počet studentů v   tisících;

Koeficient = ISI + 50 (Nature + Science)/Velikost.

V tabulce jsou použity údaje ze zdrojů dostupných na internetu.