Roste počet středoškoláků, kteří se hlásí na vysoké školy

Praha 22. června (ČTK) - Na vysoké a vyšší odborné školy se v posledních letech dostává nejen více gymnazistů, ale také absolventů maturitních oborů středních odborných škol. Přihlášku si na ně podává asi 75 procent z nich, 51 procent jich je hned po maturitě přijato, zatímco ve školním roce 2001/2002 to bylo jen 33 procent, vyplývá z údajů Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV). Důvodem je podle odborníků touha po vzdělání, rostoucí počet bakalářských programů a zevšeobecňování středního vzdělávání.

    V poslední době roste celkový počet středoškoláků, kteří se na školy hlásí a uspějí. Zatímco v roce 2002 se ke studiu na vysokých školách hlásilo 59 procent absolventů maturitních oborů, v roce 2005 to bylo už téměř 77 procent. Podíl přijatých absolventů škol se zvýšil ze 40 procent na 53 procent.

    Zájem dále studovat projevují i absolventi maturitních oborů středních odborných učilišť, z nichž se na vysokou nebo vyšší odbornou školu dostane 38 procent. Přístup k terciárnímu vzdělávání není uzavřený ani pro absolventy nástavbového studia, kteří se původně vyučili a pak odmaturovali. Z nich je ke studiu na vysoké nebo vyšší odborné škole přijato 18 procent.

    "Celkem jednoznačně se na tom podílí hlad po vzdělávání," řekl na dnešní tiskové konferenci ředitel NÚOV Miroslav Procházka. Dalším důvodem podle něj je, že se vysoké školy zájemcům také více otevírají. Myslí si, že se projevuje také trend, kdy i učiliště začínají být zaměřena všeobecněji a pro jejich absolventy je snadnější v přijímacím řízení uspět. Podle Procházky je ale nutné vzít v úvahu také to, že ne všichni, kteří na školy nastoupí, je dokončí.

    Ministryně školství Dana Kuchtová tvrdí, že je trend všeobecnějšího vzdělání správný, ale má své meze. "Nesmí to být ovšem na úkor kvality řemesla, nesmíme připustit to, aby se učňovské obory a střední odborné školy staly alternativou gymnázií," řekla.

    Příliš se ale neobává, že by větší odliv středoškoláků do terciárního vzdělávání vedl k nedostatku některých profesí na trhu práce. Průmysloví zaměstnavatelé podle ní stále více potřebují zaměstnance se znalostí jazyků a počítačů a mezinárodními zkušenostmi, kteří se rekrutují z řad bakalářů nebo absolventů vyšších odborných škol.

    Další vzdělávání středoškoláků se podle Procházky podílí také na klesající nezaměstnanosti absolventů, i když k ní vede více faktorů a nelze říci, který je nejdůležitější. Roli hraje celkový pokles nezaměstnanosti a rostoucí ekonomika. Nezaměstnanost absolventů podle něj bude klesat ještě nějakou dobu.

    Problémem učňovského školství je, že ne všichni lidé, kteří si nějaký obor zvolili, v něm pracují a při volbě školy by se znova rozhodovali stejně. Po zkušenostech z praxe by si stejný obor znovu vybralo jen 56 procent oslovených. Jako důvody uvádějí nespokojenost s finančním ohodnocením a problémy s hledáním zaměstnání. Podle odborníků z NÚOV je proto potřeba, aby v základních školách lépe fungovalo kariérní poradenství.

    "Hlavně je potřeba odstranit úplně nesmyslné první volby," řekl Procházka. K větší informovanosti o situaci na trhu práce a perspektivách jednotlivých oborů má poradcům, rodičům a dětem pomoci elektronický informační systém, který by měl ústav od září spustit.

    Pavla Palaščáková rot