Roste počet středoškoláků, kteří se hlásí na vysoké školy ****************************************************************************************** * Roste počet středoškoláků, kteří se hlásí na vysoké školy ****************************************************************************************** Praha 22. června (ČTK) - Na vysoké a vyšší odborné školy se v posledních letech dostává ne gymnazistů, ale také absolventů maturitních oborů středních odborných škol. Přihlášku si n 75 procent z nich, 51 procent jich je hned po maturitě přijato, zatímco ve školním roce 20 jen 33 procent, vyplývá z údajů Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV). Důvodem je p touha po vzdělání, rostoucí počet bakalářských programů a zevšeobecňování středního vzdělá     V poslední době roste celkový počet středoškoláků, kteří se na školy hlásí a uspějí. Z 2002 se ke studiu na vysokých školách hlásilo 59 procent absolventů maturitních oborů, v r už téměř 77 procent. Podíl přijatých absolventů škol se zvýšil ze 40 procent na 53 procent     Zájem dále studovat projevují i absolventi maturitních oborů středních odborných učili vysokou nebo vyšší odbornou školu dostane 38 procent. Přístup k terciárnímu vzdělávání nen pro absolventy nástavbového studia, kteří se původně vyučili a pak odmaturovali. Z nich je vysoké nebo vyšší odborné škole přijato 18 procent.     "Celkem jednoznačně se na tom podílí hlad po vzdělávání," řekl na dnešní tiskové konfe NÚOV Miroslav Procházka. Dalším důvodem podle něj je, že se vysoké školy zájemcům také víc Myslí si, že se projevuje také trend, kdy i učiliště začínají být zaměřena všeobecněji a p absolventy je snadnější v přijímacím řízení uspět. Podle Procházky je ale nutné vzít v úva všichni, kteří na školy nastoupí, je dokončí.     Ministryně školství Dana Kuchtová tvrdí, že je trend všeobecnějšího vzdělání správný, "Nesmí to být ovšem na úkor kvality řemesla, nesmíme připustit to, aby se učňovské obory a školy staly alternativou gymnázií," řekla.     Příliš se ale neobává, že by větší odliv středoškoláků do terciárního vzdělávání vedl některých profesí na trhu práce. Průmysloví zaměstnavatelé podle ní stále více potřebují z znalostí jazyků a počítačů a mezinárodními zkušenostmi, kteří se rekrutují z řad bakalářů vyšších odborných škol.     Další vzdělávání středoškoláků se podle Procházky podílí také na klesající nezaměstnan absolventů, i když k ní vede více faktorů a nelze říci, který je nejdůležitější. Roli hraj nezaměstnanosti a rostoucí ekonomika. Nezaměstnanost absolventů podle něj bude klesat ješt     Problémem učňovského školství je, že ne všichni lidé, kteří si nějaký obor zvolili, v při volbě školy by se znova rozhodovali stejně. Po zkušenostech z praxe by si stejný obor jen 56 procent oslovených. Jako důvody uvádějí nespokojenost s finančním ohodnocením a pro zaměstnání. Podle odborníků z NÚOV je proto potřeba, aby v základních školách lépe fungova poradenství.     "Hlavně je potřeba odstranit úplně nesmyslné první volby," řekl Procházka. K větší inf situaci na trhu práce a perspektivách jednotlivých oborů má poradcům, rodičům a dětem pomo informační systém, který by měl ústav od září spustit.     Pavla Palaščáková rot