Nukleární medicína ve Všeobecné nemocnici má dlouholetou tradici ****************************************************************************************** * Nukleární medicína ve Všeobecné nemocnici má dlouholetou tradici ****************************************************************************************** Praha 20. června (ČTK) - Nukleární medicína má ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) dlouh Před 40 lety zde otevřeli první oddělení nukleární medicíny. Současný Ústav nukleární medi sloučením specializovaných pracovišť a ústavů. U jejich zakládání byl i nestor české radio profesor Zdeněk Dienstbier, současný předseda Ligy proti rakovině.     Přednosta Ústavu nukleární medicíny profesor Martin Šámal dnes novinářům řekl, že vyše nukleární medicíny se využívají především v diagnostice onemocnění srdce, centrálního nerv kostí, plic, štítné žlázy, ledvin a močových cest.     "Významně doplňují rentgenová vyšetření tam, kde samotné strukturální znaky ani vyšetř umělého kontrastu nevedou k jednoznačnému závěru," vysvětlil.     Nukleární medicína je jedním z nejmladších oborů medicíny. Zabývá se diagnostikou a lé radioaktivních zářičů, které jsou ve formě radiofarmak vpraveny do organismu. Jejich pohyb sledovat za pomoci speciální zobrazovací techniky zvané scintigrafie.     Na rozdíl od rentgenového vyšetření, které zobrazuje především strukturu orgánů, scint jejich funkci, například prokrvení, poškození zánětem a některé druhy nádorů.     "Rychlé a spolehlivé zobrazení správné diagnózy vyžaduje zobrazit strukturu i funkci o se začaly využívat takzvané hybridní zobrazovací metody, které kombinuje rentgenové a scin vyšetření," řekl přednosta.     Pracoviště ústavu patřila podle přednosty vždy k nejlépe vybaveným v Česku a obstála i řadou pracovišť v Evropě. V současnosti jsou ve VFN čtyři moderní scintilační kamery, kter budoucnosti měl doplnit hybridní přístroj pro pozitronovou emisní tomografii.     Univerzita Karlova má v oboru nukleární medicíny významnou světovou prioritu. Nejčastě radiofarmakem v diagnostice nádorů, zánětů a dalších onemocnění pomocí pozitronové emisní fluorodeoxyglukóza, značená pozitronovým zářičem fluorem 18F. Američtí vědci ji nazvali mo protože zásadně změnila onkologickou diagnostiku. Jako první ji vyrobil v roce 1968 český Josef Pacák.     nam rot