Viry a nemoci v České republice ****************************************************************************************** * Viry a nemoci v České republice ****************************************************************************************** Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Ptačí chřipka vyvolává teď podobnou paniku jako předčasem nemoc BSE nebo virová nákaza SAR redaktor -------------------- Smrtící virusy v Česku. Proti chřipce zasáhne i armáda. Martina KVAŠOVÁ, redaktorka -------------------- Dramatické titulky v českých médiích. Zákeřný vir H5N1 skolil třetinu chovného hejna. Všec virus ušetřil, vzápětí utratili zvěrolékaři. S sebou vzali i všechny slepice z okolních dv díky médiím proslulého papouška. Ludmila SCHYTILOVÁ, majitelka papouška, Tisová -------------------- Je to sprosťárna tohle, proč mi ho sebrali, když ho mám jenom doma a nikde mi nelítá. Martina KVAŠOVÁ, redakorka -------------------- Příčinu přenosu viru se dosud prokázat nepodařilo. Nastupují tak úvahy a spekulace, třeba nákazy jsou volně žijící ptáci. Těch nemoc zabila loni v Česku čtrnáct, když tu poprvé ude se zmutovaný vir ptačí chřipky napadající lidi ještě nikdy neobjevil. Přenos nemoci z člov nebyl prokázaný ani v jihovýchodní Asii, kde se virus poskytl poprvé a kde přinesl první n oběti. V jihovýchodní Asii se objevila i další nemoc, která má původ u zvířat. V roce 2003 SARS zemřelo téměř sedm set padesát z více než osmi tisíc nakažených. Evropě a Americe se nejhorší následky ale měla takzvaná nemoc šílených krav BSE. Vědci došli k názoru, že může smrtelnou Kreutzfeldt-Jakobovu nemoc u člověka, i když počet takových případů je mizivý. N postihla celou Evropu. statisíce krav byly vybity, a jen kvůli podezření na BSE jsou další Snímky hořících hranic s likvidovanými zvířaty udělaly své. Spotřeba hovězího masa klesla se odhadují na čtvrt bilionu korun. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Zprávy o nemocech mají své konkrétní ekonomické dopady, někdy i bez ohledu na skutečné neb chřipka, o které právě teď mluvíme. Po loňské panice hlásili drůbežáři miliardový propad t naopak připsala farmaceutická firma Roche. Státu dodala lék Tamiflu proti běžné chřipce zh korun. Žádná pandemie zatím nehrozí. Světová banka už přesto předpovídá, že by případná pa světové ekonomice škodu až devatenáct bilionů korun ročně. Země jihovýchodní Asie a SARS. Asi sedm set mrtvých a ekonomické ztráty kolem devíti set miliard korun. Dál se ale nemoc a Americe se zcela vyhnula. Listerie, bakterie v sýrech Baladur a některých salátech, způs Vánoci paniku v českých obchodech. Zákazníci odmítali některé sýry a saláty plošně. Propad mlékárenské firmy na zhruba sto milionů korun. Propad zisku na miliony, až desítky milionů BESEDA Jan NĚMEC, moderátor -------------------- A já už vítám ve studiu Vilmu Marešovou, přednostku infekční kliniky Fakultní nemocnice Na večer. Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Dobrý večer. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- A Miroslava Kobernu, ředitele Potravinářské komory České republiky, dobrý večer i vám. Miroslav KOBERNA, ředitel, Potravinářská komora ČR -------------------- Dobrý večer. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Paní doktorko, řekněte, Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku prohl je velmi obtížně přenositelný na člověka. Musel by dostat nezvykle vysoké dávky viru. Souh Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Ano, souhlasím. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Virus měl už spoustu možností zmutovat. Další názor. Nezmutoval, i pokud by zmutoval, není byl stejně nebezpečný jako virus ptačí chřipky teď. Také souhlasíte? Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Taky souhlasím. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Aby se člověk nakazil, musel by spát se slepicemi v jedné místnosti, nebo pít syrovou krev ptáků. Je ještě i jiný způsob přenosu, třeba vzduchem a podobně? Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Tak vzduchem samozřejmě se nemoc může přenášet, ale my v domácnostech nežijeme s klecema p ten, ten kontakt velice těsný, aby se opravdu dostávali do toho těsného ovzduší, které vde způsob života máme jiný než života v Asii. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Právě odborníci varují, že média často vytvářejí paniku a podobně, vytvářejí dojem pandemi se ale podíváte na to, co se stalo v Tisové, ty velké manévry a utrácení chovů, jsou podle opatření opodstatněná, nebo přehnaná? Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Já nejsem epidemiolog, já jsem klinik, takže já se na to dívám z hlediska, co může ublížit je možné léčit. Určitě dokud nebudeme znát přesně, jak se může změnit virus a zda tento vi schopnost se přeměnit v lidský virus, pandemický virus, tak asi opatření budou přísnější, to víc vědět veterináři, který se zase zabývají onemocněním ptačí chřipkou a dalšími zoonó Jan NĚMEC, moderátor -------------------- A troufáte se třeba odhadnout, jak veliká je pravděpodobnost, že by skutečně zmutoval do t Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Víte, poslední pandemická změna byla v roce 68. A říká se, že tak deset až třicet let je p vedle sebe těsně u jednoho živočicha, nebo se vyskytovaly i lidský a zvířecí virus, aby by si předat genetickou informaci, která by pak pro člověka byla nebezpečná. Když vezmete, že byla španělská chřipka, v roce 1957 byla čínská vlastně chřipka, singapurská, v šedesátém hongkongská chřipka, tak je dost velký odstup od toho, aby vlastně ta bdělost, neboli /nes byla určitým způsobem přísná. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Když se podíváme, abychom nemluvili jenom o ptačí chřipce. Po panice s listeriozou si mlék stěžovaly na ten, na ten propad tržeb, a tak dále. Není to ale lepší, než aby vypukla epid Miroslav KOBERNA, ředitel, Potravinářská komora ČR -------------------- Já jsem přesvědčen, že všechno je o správné komunikaci. A tam došlo v této kauze k určitým komunikačním. Já doufám osobně, že si z toho příslušné orgány vzaly určitá ponaučení, prot nějaké rizikové skupiny ohroženy, já jsem přesvědčen, že by měly být informovány o možných se týče sdělování jinými kanály, než je zrovna média. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Dobře, ale v některých případech skutečně došlo k zanedbání bezpečnosti a ta opatření byla Miroslav KOBERNA, ředitel, Potravinářská komora ČR -------------------- Víte, potravina je živý produkt. Může k tomu dojít kdykoliv. Čili je tady nějaká míra odpo ale musí být i přiměřená míra odpovědnosti spotřebitele, který si musí uvědomit, že zacház organismem a že prostě potravina nesnese také úplně všechno. A my nevíme v tomto okamžiku, případů bylo, pominu ten jeden, to byl sýr Baladur, tam to bylo zcela jasné, ale u těch os jistě došlo k tomu zanedbání ve výrobě nebo k tomu namnožení nad ten kritický ten a až u s cestou třeba nesprávného skladování potravin. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Po ptačí chřipce, SARS, BSE a podobně, dokážete odhadnout, jestli se může objevit nějaká, nebezpečí nákazy, nějaká nová hrozba třeba epidemie? Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Ono se mluví o znovu se objevujících nemocech a protože řada nemocí není jen lidská, ale j takže jsou schopny vlastně si předávat informace a vždycky budeme očekávat právě od mikroo jak tady už zaznělo, v těch potravinách. Mikroorganismy jsou živé organismy, které reagují ubližujeme, nebo jak oni ubližují nám a mohou se měnit. A v tom je vždycky problém toho, j epidemie a která bakterie se v které době uplatní. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- A mluví se třeba v odborných kruzích o nějakém řekněme latentním nebezpečí v současné době Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Tak to bych nerada ... Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Nechci, nechci, abyste šířila paniku, ale ... Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Ne, ne, já nemyslím, já nemyslím, že bych šířila paniku. My, my opravdu se spíše obáváme m stylu, změně života, zrychlení cestování, celkové globalizace možnosti přenesené nemocí, k v Evropě nevyskytují, což jsou oblasti tropů a subtropů. A my je na infekci vidíme častěji předtím zvyklí. A nebo právě tím, jak se mění čas, se změní zase bakterie, které, nebo vir nebezpečné člověku nebyly, a mohou se uplatnit. Nebo se mohou znovu vracet. Objevuje se če jsme mysleli, že nebude. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Dobře, a čekáte třeba, že nás něco vyloženě zaskočí? Myslím tím, zda tedy vy spíše jako by situaci, co by se mohlo stát, ale spíš nás překvapí něco úplně jiného, co vůbec netušíme? Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Ne, my si myslíme, že ta chřipka může být například nebezpečná, protože ten čas dozrává na příležitost nějaký virus, ale my opravdu nevíme, možná víc vědí výzkumníci, vědci, zda to teď je jako by hrozba a mluví se o smrtíci ptačí chřipce, i když ta opravdu především zabí lidi. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- A když se podíváte zpětně na všechny ty, na všechny ty případy, teď myslím, nemyslím liste světové, BSE, SARS, teď ptačí chřipka, jsou všechna ta očekávání přehnaná, nebo, nebo jsme Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Oni jsou všechny zvířecí, všecky tři, co jste jmenoval, jsou právě ... Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Ano, ale myslím, myslím, zda tedy, když se na to podíváme zpětně, zda ta panika byla na mí Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Paniku není potřeba dělat, ale opatření by měly být při, v případě, když dojde k nákaze ně tak ty opatření epidemiologická jsou velice důležitá, ale nemají děsit lidi, ale mají být je má chránit. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- A názor potravináře? Miroslav KOBERNA, ředitel, Potravinářská komora ČR -------------------- Já plně souhlasím, protože to, co je teď, ten poslední případ jasně ukazuje, že tam prostě včas zachytily problém, vyřešily ho, je to problém na úrovni chovatelů, na úrovni drůbeže, bezpečnosti potravin. Prokázalo se opět, že se v podstatě takto napadené chovy nemohou dos stádia zpracování, kdy by mohly ohrozit spotřebitele. Já očekávám, že na to bude spotřebit správně, to znamená, nebude to považovat za žádnou epidemii, katastrofu, ale prostě za běž kterému může dojít a který byl správně vyřešen. Spíš k těm médiím a vlastně k tomu, určitý že to, co se odehrálo při minulém kole, byl jiný problém. Tam skutečně v některých zemích, republice, to bylo nezvládnuto, došlo k obrovskému propadu spotřeby, a to se pak promítlo zpracovatelů. Jan NĚMEC, moderátor -------------------- Já vám děkuji za váš pohled na věc, na shledanou. Vilma MAREŠOVÁ, přednostka Infekční kliniky, FN Na Bulovce, 2. LF UK -------------------- Na shledanou. Miroslav KOBERNA, ředitel, Potravinářská komora ČR -------------------- Na shledanou.