Univerzity zvýhodňují mladé studenty

Pokud nenastoupíte na vysokou školu či univerzitu krátce po dosažení maturity, snížíte výrazně své šance, že se na vysokou školu někdy dostanete. V Evropě, kde je celoživotní vzdělávání zcela běžné, je přitom podobné omezování přístupu k vzdělávání raritou. „České vysoké školy jsou bohužel zaměřeny na pomaturitní ročníky,“ říká expert ministerstva školství Petr Matějů. Znalosti středoškolského učiva klesají každým rokem. A právě ty jsou předmětem přijímací zkoušky. Vědomosti získané v praxi český vysokoškolský systém nebere vůbec v potaz. „Jedná se jednoznačně o diskriminaci všech, kdo se odhodlají studovat v pozdním věku,“ dodává Matějů.

Někteří odborníci v tom však problém nevidí. „Že by někdo třeba ve čtyřiceti letech začal studovat matematickofyzikální fakultu, není možné. I kdyby byl přijat, patrně by byl stejně během prvního semestru vyhozen,“ říká Jiří Havel, vedoucí ekonomické katedry Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a stínový ministr školství ČSSD.

Pracovní praxe se jinde cení

V zahraničí jsou naopak zkušenosti získané v práci velmi ceněné. Zkoušky i forma studia je uchazečům ušita na míru a vychází především z jejich praxe v oboru. Například ve Švédsku může každý po pěti letech v zaměstnání dostat maturitní vysvědčení, které je vstupenkou na vysokou školu. „Tohle je osvědčený skandinávský model,“ říká Petr Štěpánek, odborník Strany zelených na školství.

V Česku však vysoké školy neumějí zacházet s těmi, kteří znají něco jiného, než je v osnovách středních škol. „Zároveň je u nás velmi nízká aspirace lidí zvyšovat si kvalifikaci,“ vysvětluje Petr Matějů. Netlačí je k tomu ani trh práce, který by omezoval pobírání sociálních dávek, pokud nepodstoupí rekvalifikaci.