Před popravou nesměla políbit dceru ****************************************************************************************** * Před popravou nesměla políbit dceru ****************************************************************************************** Milada Horáková se narodila v Praze 25. prosince 1902. Web Svět literatury uvádí, že Milada Horáková studovala gymnázium, ale kvůli účasti na pro demonstraci ji vyloučili. Odmaturovala až po 1. světové válce a poté vystudovala právnicko Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala jako sociální pracovnice v Červeném kříži, přijala myšlenky T. G. Masaryka a háj procesu proti ní v roce 1950. Působila v ženské národní radě, bojovala za práva žen, řešil nejen u nás, ale i ve Francii, Anglii a dalších zemích. Velmi těžce nesla okupaci českých zemí. Pracovala v odboji, pomáhala rodinám uvězněných mu mužem pak byla v roce 1940 zatčena a uvězněna. Po osvobození vstoupila do politiky a pracovala ve vedení národně socialistické strany. St za České Budějovice a byla předsedkyní Československé rady žen. Vroce 1948 otevřeně vyzvala k odporu, tajně se sešla se Zenklem, Ripkou a dalšími stejně z politiky. Otevřeně vystoupila proti E. Šlechtovi a A. Neumannovi, kteří spolupracovali s k otevřeně kritizovala komunistický režim v rukou jeho hlavních představitelů. Byla zbavena všech funkcí, neustále sledována a nakonec v roce 1949 spolu s dalšími zatčen bezpečností. V ruzyňské věznici byla Milada Horáková vyslýchána a mučena, nucena k přiznán státního převratu a kontaktů s americkou rozvědkou. Rozsudek smrti byl nad Miladou Horákov června 1950. Stejné tresty dostali další tři lidé ve zinscenovaném procesu. Hrdá Horáková odmítla žádat Gottwalda o milost, podali ji tedy za ni otec a dcera Jana. Go rozsudek smrti podepsal. Horáková se se svými blízkými setkala naposledy den před popravou dovoleno naposledy políbit svou dceru Janu. O den později, 27. června 1950 byla v pět hodi ráno popravena. Kati její popravu úmyslně protahovali.