Nezaměstnanost absolventů dál klesá

V roce 2006 pokračoval trend snižování nezaměstnanosti absolventů škol, který začal před třemi lety, pokles však byl pomalejší.

V dubnu 2006 činil podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti v České republice 6,8 %, proti roku 2005 klesl o 0,5 %. Nezaměstnaných absolventů bylo 33 000, meziročně se jejich počet snížil o 4400.

Největší nezaměstnanost zaznamenávají stále absolventi učebních oborů (15,7 %), nejnižší je u absolventů vysokých škol (4,8 %). Výrazné zlepšení už druhým rokem zaznamenaly strojírenské obory a nízkou nezaměstnanost absolventů si udržují také elektrotechnické obory. Naopak vysoká míra nezaměstnanosti už několik let přetrvává u stavebních a zemědělských oborů.

Tyto a další informace přináší publikace Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2006, kterou nedávno vydal Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). Informační souhrn vznikl v rámci systémového projektu VIP - Kariéra, který je financován Evropským sociálním fondem a rozpočtem ČR.

Publikace přináší podrobné informace o nárocích zaměstnavatelů na nově přijímané pracovníky, o přechodu absolventů do praxe i do terciárního vzdělávání, o nezaměstnanosti absolventů škol v různých skupinách oborů i o tom, zda absolventi pracují v oboru, který vystudovali. Pozornost je věnována také předčasným odchodům mladých lidí ze vzdělání.

Odbornost nestačí

Podle informací NÚOV zaměstnavatelům už dnes nestačí, když má absolvent požadovanou odbornost. Velkou roli pro ně hraje ochota pracovníků dále se vzdělávat a stále častěji chtějí lidi, kteří ovládají cizí jazyky, umějí pracovat s počítačem, jsou adaptabilní, schopní nést zodpovědnost a rozhodovat se.

Vyplývá to nejenom z analýzy inzertní nabídky zaměstnání a z šetření mezi pracovníky personálních agentur, ale především i z šetření mezi zaměstnavateli ze sféry služeb.

Velký význam má také předchozí praxe, přičemž výhodou je, když ji žák provádí přímo v dané firmě. Oceňována je ale zpravidla každá předchozí pracovní aktivita, protože vypovídá o ochotě pracovat.

Je tedy zřejmé, že si zaměstnavatelé velice dobře uvědomují důležitost klíčových kompetencí a přisuzují jim prakticky stejný význam jako dovednostem profesním (52 % dalo na první místo profesní a 48 % klíčové kompetence).

Obzvlášť výrazná orientace na klíčové kompetence se projevuje u malých podniků, protože jejich pracovníci musejí být ve větší míře schopni vykonávat různorodé činnosti.