Průlom v restitucích se může opakovat ****************************************************************************************** * Průlom v restitucích se může opakovat ****************************************************************************************** „Předpokládám, že si do několika týdnů půjdeme prohlédnout získaný majetek a se současným domluvíme, jak situaci řešit,“ říká advokát Ivan Chytil, jenž zastupuje část rodiny Waldes v restituci polovinu vršovické továrny Koh-i-noor. Vytrvalost Waldesů, kteří se o majetek soudili třináct let, se stala strůjcem rozsudku, je právníci označují jako výjimečný, extrémní a absurdní. Nejde jen o jeho znění, ale také o to, že padl sedmnáct let po začátku privatizací. Tedy v mělo být o soukromém vlastnictví dávno jasno. Podle právníků tak narušuje právní jistotu. Městský soud v Praze totiž třináct let po řádné privatizaci vršovické firmy Koh-i-noor nař majitelům vydat restituentům polovinu pozemků pod továrnou a polovinu cenných obrazů z maj Zdůvodnění?Waldesovi nedostali za majetek, který rodině jako první ukradla v roce 1943 Vel nikdy žádnou náhradu. Soud přitom údajně nevzal v potaz Benešovy dekrety, podle nichž byla továrna Koh-i-noor zn by se na ní tedy vztahovat restituce. Podle Chytila, jenžWaldese zastupuje, nebyl důvod, a soud přihlížel, protože firmu stát neznárodnil přímo Waldesům, ale Velkoněmecké říši. Navíc má podle něj vyhláška o znárodnění z roku 1945 právní vady a skutečný zápis o změně až po únoru 1948. Jde o stamiliony „To je zcela absurdní výklad. Kdyby skutečnost, že nebyla vyplacena náhrada, znamenala aut Benešových dekretů, stát by musel odškodňovat téměř všechna znárodnění provedená do února právník Petr Fišer, který byl na počátku devadesátých let šéfem úseku restitucí na tehdejš privatizace. Podle něj se odstranění dávné křivdy děje pácháním křivdy nové, což je proti principům res drží výkladu, že restituce má přednost před privatizací. Kolika lidí, kteří koupili majetek v privatizaci, by se mohl rozsudek dotknout? Podle Jana Právnické fakulty Univerzity Karlovy, je dnes nedořešených případů restitucí, v nichž už m privatizace, patrně jen několik. Právníci se shodují, že jde maximálně o desítky. Kuklík vidí problém v dlouhém rozhodování soudů. „Je to extrémně dlouhá doba, což přináší dnešním majitelům,“ dodává. Podle něj je chyba, že restituční zákony umožňují různé výklad nepřiklonil k jasné variantě: buď majetek vydat restituentům rychle, nebo za něj dát odpov Ve vršovickém sporu jde o polovinu přibližně 17 tisíc metrů čtverečních, které se nacházej několik obrazů. Celkem jmění v hodnotě stovek milionů korun. Tady je problém. Pokud by restituenti namísto dnešních vlastníků žalovali stát, připadne j finanční náhrada v cenách z roku 1991. „Metr čtvereční stál tehdy ve Vršovicích 20 korun,“ Dnes to může být dvousetkrát víc.