Žebříčky: otázky a odpovědi ****************************************************************************************** * Žebříčky: otázky a odpovědi ****************************************************************************************** Profesor Josef Berger, který pro MF DNES žebříčky škol zpracoval, odpovídá na došlé námitk metodice. * Padesáti body hodnotíte publikace v časopisech Nature a Science. I další časopisy jsou v než jiné. Proč nebyla jejich prestiž odstupňována? Existuje celá stupnice časopisů, ve kte přiřazen koeficient. Je to takzvaný Impact Factor (IF) a v databázi Web of Science ho lze Impaktní faktor je číslo, které udává, kolik citací průměrně připadá na jeden článek posuz v minulých dvou letech. Jde tedy o vlastnost časopisu, ale v žádném případě nejde o kvalit článku - ten může být citován mnohem častěji, než je hodnota impakt faktoru, nebo naopak m * Proč se hodnotí publikace jen za rok 2006? Celkově malé počty publikací v Nature a Scien způsobovat silné výkyvy v hodnocení. Příští rok si nejspíš budou studenti vybírat z pořadí přeházeného. S kritikou, že údaje za více let eliminují meziroční výkyvy, souhlasím. Pokud však úspěšný doktoranda zacvičí s ročními výsledky celé fakulty, pak je na oné fakultě něco k vylepšení * Mezinárodní skupina IREG, na jejíž kritéria se při hodnocení odvoláváte, dává jen obecná Neříká, kolik bodů dát za kterou publikaci. Odkaz na IREG byl použit v širším slova smyslu. Přesně: IREG založilo v prosinci 2004 UNES Institute for Higher Education Policy ve Washingtonu s cílem poskytnout fórum pro diskusi vysokých škol. Žebříček a metodologii, která vychází z diskusí IREG, lze najít na webové a ed.sjtu.edu.cn/ranking.htm. * Proč nebyla zohledněna již několik let rozjížděná metodika hodnocení vypracovaná vládní a vývoj (RVV)? Je všeobecně platná, publikace v zahraničním časopise jsou hodnoceny jinak takzvaný „medián oboru“. Označovat sofistikovaný výpočetní postup používaný RVV za všeobecně platný je nepřesné, je ČR, kde by měl vést k zlepšení financování výzkumu. Nedávno RVV zveřejnila své podrobné ho 2001-2005 (www.vyzkum.cz). Bude záslužným počinem, až ho jeho tvůrci převedou do podoby sr veřejnosti. Podívat se na naše veřejné vysoké školy z různých pohledů včetně efektivity je bude nepochybně zajímavé. * Součet publikací jednotlivých fakult je mnohdy nižší než počet publikací celé univerzity rozdíl? V databázi Institutu vědeckých informací ve Filadelfii nejsou názvy mateřské fakulty u něk z takové univerzity uvedeny. Šlo o svobodné rozhodnutí autorů, že se ke své univerzitě při fakultě nikoliv. * Vztažení počtu publikací Prof. RNDr. Josef Berger, CSc., se narodil v roce 1949 ve Varnsdorfu. Vystudoval Přírodově UK v Praze, působil ve zdravotnickém výzkumu a v klinických laboratořích. Od roku 1992 pře škole, pracoval také na univerzitách ve Francii, Španělsku, Velké Británii a Německu. Nyní Jihočeské univerzitě, kde vyučuje mimo jiné práci s vědeckými informacemi. * k počtu studentů je zavádějící. Jako nejlepší musí nutně vyjít fakulta, která má minimum nejlépe snad žádné. Studenti nebývají autory vědeckých publikací, ale jejich počet byl použit k vyjádření veli či fakulty. V současnosti mnoho učitelů učí na více českých vysokých školách („létající“ p není ve světě obvyklé. Žádná fakulta si nesníží sama počet studentů, to by přišla o část p rozpočtu. Počet studentů je jako údaj o velikosti školy dobře dostupný. Navíc dotace ze st sledují počty studentů podle oborů, nikoliv počty učitelů - ty jsou interní záležitostí ka * Dělení na fakulty není vždy výstižné. Univerzita Karlova není v tabulce ekonomických fak ní však dvě instituce, jež nemají status fakulty: CERGE-EI, které poskytuje mezinárodní do ekonomie v angličtině, akreditované nejen v Česku, ale i v USA, a Institut ekonomických st je součástí fakulty sociálních věd. Pokud si představíme obě pracoviště jako fakultu, její loni 26 publikací. Při počtu 700 studentů by vyšel koeficient 38,9, tedy dvojnásobek oprot žebříčku. To je pravda, ale my jsme se omezili na skutečné, nikoliv fiktivní fakulty a tohoto pravid striktně drželi. Uvedená fakta jsou však nepochybně vysoce pozitivní informací pro veřejno * Profesor Berger sám vyučuje na jedné z hodnocených univerzit, a proto se nevyhne střetu sice nezávislá, ale jejich interpretace a bodové ohodnocení je už jeho záležitostí. Žádné hodnocení nemůže být naprosto objektivní. Každé hodnocení - lidí, jevů, institucí - porovnávání s vybranými kritérii, jejichž výběr je vždy do určité míry subjektivní. Proto společnosti nemohou odborníci ze stejné pracovní oblasti nikdy do jednoho shodnout. Bývá v poskytnout podklady ve formě, v níž lze data ověřit. Protože jsem toto pravidlo dodržel, l technických oborů snadno odhalit chybu, které jsem se dopustil při dělení: koeficient má b ostravské strojní fakulty, má tedy být ne na 9., ale na 21. místě. To jsme opravili. * Nelze srovnávat klasické a technické univerzity. Srovnejme publikační výstupy autora uzn s humanitně orientovaným vědcem, který napíše pět článků měsíčně. Řada technologických fir akademici spolupracují, navíc zakazuje publikování. Technicky orientované školy by z těchto důvodů měly teoreticky tvořit dno žebříčku. Ale ne to je určitě jejich úspěch. Jde o jeden z dokladů toho, že například technické školy by si finanční podíl, než zatím dostávají. Nehledě na to, že profesně orientovaných absolventů m velký nedostatek. V tabulce humanitně orientovaných fakult se tazatel zřejmě překoukl, publikací mají mnohem méně.