„Kosáček, ten se udundat nikdy nenechal“

Janov - Pro generace plzeňských mediků býval postrachem v profesorském sboru. Přísný, ke studentům náročný, zároveň však uznávaný a ceněný medicínský odborník. Jeden z nejvýznamnějších v kraji. Profesor Jaroslav Kos (na snímku) ani ve svých devadesáti letech neupadl do zapomnění.

Na zámku v Libochovicích včera převzal nejvyšší ocenění České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která takto každý rok oceňuje mimořádné zásluhy o rozvoj oboru a za celoživotní vědeckou tvorbu.

„Vím koho tato společnost sdružuje a proto si ocenění nesmírně vážím,“ svěřil se Kos. Všechny jeho ceny a uznání, kterých za život dostal nepočítaně, věnoval Oblastnímu archivu v Plzni. „Byla jich opravdu hodně veliká krabice. Brzy tam poputuje i tato medaile,“ řekl včera profesor Jaroslav Kos. Rodák z Pelhřimovska přišel do Plzně krátce po druhé světové válce. „Když jsem se tehdy na nádraží ptal lidí, kde je univerzita, nikdo to nevěděl,“ vzpomíná.

V roce 1947 patřil mezi zakladatele plzeňské pobočky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Byl jmenován vedoucím Anatomického ústavu, kde působil až do roku 1983. Svou pedagogickou činnost na fakultě ukončil o deset let později. Jeho rukama prošly celé generace lékařů. „Vždy byli studenti aktivní s velkým zájmem o studium a také ti, co se jen poflakovali a mysleli si, že studiem jen tak proplují. U zkoušek si mysleli, že mě udundají, ale Kosáček se udundat nikdy nenechal,“ směje se profesor. K medicíně přivedl i svou dceru a syna. Ten je nyní ředitelem plicní léčebny v Janově.