Na Albertově vzniká první minikampus

Je působivé, když se špičková věda dělá pod barokními stropy, říká Václav Hampl, rektor Karlovy univerzity.

LN V souvislosti s minikampusy existuje velké množství plánů a vizí v různém stadiu rozpracovanosti. Který se nejvíce blíží k realizaci?

Nejdále jsou plány minikampusu na Albertově. Tam na přirozeně ohraničeném území stojí už dnes z drtivé většiny akademické instituce. Jejich úpravami a dostavbou dalších objektů bychom rádi dosáhli vzniku Střediska biomedicínských věd a Globcentra, tedy centra pro studium globálních změn. Tam by našli uplatnění studenti mnoha oborů, od geografie, geologie nebo klimatologie až po sociální a environmentální aspekty. V současné době je na 1. lékařské, přírodovědecké a matematickofyzikání fakultě, aby projekt vyladily. Rád bych, aby se koncem mého funkčního období, tedy za dva a půl roku, na Albertově už minimálně stavělo.

LN Jedním z úkolů kampusů je umožnit styk studentů různých oborů...

To se týká například areálu v Troji, který patří převážně matematickofyzikální fakultě. Do sousední menzy bychom po stavebních úpravách rádi přestěhovali fakultu humanitních studií, která nyní sídlí v přeplněném objektu v Jinonicích.

LN Velká část univerzity v památkově chráněných objektech. Znamená to omezení?

My jsme k tomu přistoupili spíše ve smyslu, že co se zdá být nevýhodou, může být i výhodou. A tou je unikátní prostředí. Výborným příkladem je budova matematickofyzikální fakulty na Malostranském náměstí, což je bývalý barokní klášter. Tam sídlí naše informatika a je úžasné, že pod barokními kudrlinkami na stropech fungují špičkové moderní stroje a dělá se tam úžasná věda. Když u nás tráví semestr například studenti z Harvardu, jsou naprosto unešeni takovým prostředím. A to je přednost, která stojí i za to, že občas nemůžeme probourat příčku přesně tam, kde bychom chtěli.