Vědci pátrají po kořenech kolegy

Lubenec - Osudy dnes již trochu zapomenutého, ale významného vědce Alfreda Kohna, který se narodil nedaleko Lubence na Lounsku, se nyní snaží zmapovat profesoři z lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Minulý týden o této osobnosti přednášeli lidem právě v místě jeho narození.

Alfred Kohn, který se narodil v únoru 1867 v Libyni, jež nyní patří pod Obecní úřad Lubenec, byl v roce 1930 dokonce navržen na Nobelovu cenu za lékařství. „Patřil k objevitelům příštítných tělísek u člověka,“ uvedl profesor Jaroslav Slípka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Kohn jako první označil příštítná tělíska jako orgán nezávislý na štítné žláze a významně přispěl k léčení všech žláz s vnitřní sekrecí. Nobelovu cenu ale za svůj objev nezískal. V roce 1930 uspěl vídeňský vědec Karl Landsteiner za objev krevních skupin.

Židovský lékař a profesor Kohn se narodil před 140 lety, dosud ale nebylo jasné kde. Při pátrání po jeho rodišti se před třemi lety obrátila Univerzita Karlova na Obecní úřad Lubenec. Jeho pracovníci nakonec díky německým kronikám zjistili, že z několika Libyní je správná ta jejich.

„Už jsme vytipovali i místo, kde měl stát jeho rodný dům. Dnes v těch místech jsou dvě bytovky,“ uvedla Zdeňka Doležalová z vlastivědného kroužku v Lubenci.

Při pátrání po osudech Kohnovy rodiny se povedlo najít hrob jeho rodičů. Náhrobek Leopolda Kohna, venkovského ševce, a jeho ženy našli vězni z Drahonic, když uklízeli nedaleký židovský hřbitov.

Pro svůj židovský původ skončil Alfred Kohn v roce 1943 v Terezíně. Přestože staří lidé pobyt v tamním ghettu zvládali těžko, Kohnovi se podařilo přežít.

„Na fakultě jsem učil desítky let a mezi koncentrákovými lékaři byli i moji žáci, kteří na mě vzpomínali v dobrém a tak mě podrželi,“ vzpomínal Kohn po roce 1945.

Sám dával vždy přednost práci před rodinou, a proto se oženil, až když mu bylo 90 let. Profesor Kohn zemřel v roce 1959, jeho manželka ho přežila jen o několik měsíců.