Když vědci kradou II ****************************************************************************************** * Když vědci kradou II ****************************************************************************************** Čas, který nás dělí od roku 1989, bude určitě skvělým výzkumným terénem pro historiky budo Rychlé cesty vzhůru a ještě rychlejší cesty dolů, mžikem nabyté i ztracené bohatství, všec transformace, to bude ze vzdálenosti několika desetiletí ale materiál! Budoucí historici jistě nepominou přerod vysokých škol, který se od toho, co se dělo ve zb zase tak neodlišoval. Základní problémy dnešního českého vysokého školství jsou natolik zn je ani vyjmenovávat. Kauza prorektora Západočeské univerzity v Plzni Iva Budila, který byl několikanásobném plagování, však ukazuje na jednu zásadní věc, o níž se doposud příliš nem české univerzity obranné mechanismy proti bezskrupulózním šíbrům? Prorektor Ivo Budil je v českých sociálních vědách velmi vlivnou postavou, přestože jeho a kariéra je přinejmenším podivná. Vystudoval paleontologii a paleoantropologii na Přírodově (1984-1990) a v roce 1994 získal doktorát z teorie kultury na Filozofické fakultě UK. V ro habilitoval ze sociologie na Fakultě sociálních věd UK prací Proměny antropologického myšl ze Sevilly po Franze Boase. Otázku, jak je možné, že se mohl ze sociologie habilitovat něk obor nevystudoval, navíc prací, která nemá se sociologií příliš společného, nejsou dnes ak událostí schopni uspokojivě vysvětlit. Habilitační spis, který by do celé věci mohl vnést kdosi na fakultě sociálních věd ukradl, což vedení školy vzápětí oznámilo policii. To hlavní však teprve přijde: Budilova habilitace, kterou svými oponentními posudky doporu Jiří Kabele, Jan Keller a Jaroslav Malina, nesplňuje elementární kritérium vědeckého textu aparát. Jak je možné, že to, co musí obsahovat každá seminární práce v bakalářském cyklu, habilitační? To, že spis bez poznámkového aparátu byl přijat k získání docentury, navíc v je naprosto zásadním a bezprecedentním zpochybněním základních vědeckých pravidel. Budilova akademická kariéra se završila v roce 2006, kdy byl jmenován profesorem v oboru a změnu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho vědecký přínos se však skromný. V bibliografii na svých internetových stránkách, zachycující období po roce 2000, studii publikovanou v zahraničním odborném periodiku, svá skripta citoval v oddíle „odborn knihy“ a mezi „původní práce v odborných časopisech“ zařadil také články uveřejněné v revu Když byl na odbornost uváděných knih minulou sobotu dotázán, odpověděl, že „jde bezpochyby artefakty, jejichž status posoudí vždy tím pověřené odborné grémium“. Otázku po povaze per Evropa je podle něj „nutno adresovat jeho vydavateli“. Vzápětí po této e-mailové výměně up Budil vlastní internetové stránky: své práce již například neuvádí pod hlavičkou „odborné knihy“, ale jen „knihy“. Zatímco Budilova vědecká produkce je skromná, jeho angažmá v akademických strukturách je o prorektor pro výzkum a vývoj a současně vedoucí katedry antropologie na plzeňské univerzit ve vědeckých radách sedmi fakult a akademických ústavů, v šesti oborových radách, v akadem Akademie věd a řadě dalších komisí a pracovních skupin. Na celé věci je nejvíce šokující stanovisko Západočeské univerzity v Plzni, jejíž představ bagatelizují a ještě před jednáním etické komise, která má věc posuzovat, se veřejně staví Budila. Děkan filozofické fakulty Ladislav Cabada vydal 12. června prohlášení, v němž se o „nepravdivým a tendenčním útokům na prof. Budila“, a vyhrazuje si právo bránit se proti ni dostupnými cestami“. O den později se za Budila postavilo celé vedení univerzity, které pr „vysvětlení“ doložené „stanovisky renomovaných osobností“. Podle veřejného vyjádření rekto je univerzita připravena Budila „chránit před nepodloženými a tendenčními útoky“. Rektor P dále odmítá komunikovat a nechává tak bez odpovědi zejména otázku, jak hodlá univerzita za nemohl ze své vysoké funkce ovlivňovat složení a jednání etické komise. Kauza profesora Budila prokazuje, že u nás nebyly tunelovány jen banky a akciové společnos věda. Jde o ojedinělý případ? Nebo jsou mezi námi i další profesoři, kteří se habilitovali nevystudovali, pracemi, které nemají poznámky? A jak je možné, že Budilovi vše tak dlouho Skutečně nelze poznat, když někdo mírně upravený překlad z angličtiny vydává za vlastní te odpovězte rychle, v sázce je opravdu mnoho!