Jazyk abychom si rozuměli ****************************************************************************************** * Jazyk abychom si rozuměli ****************************************************************************************** Vidouce hynouti mateřský jazyk na úbytě, na nichž se coby novináři měrou nemalou podílíme, přispěti do mlýna troškou o něco větší, než jest běžným zvykem. Poskytli jsme třem nositel žargonu k zprznění vybraný text. Tři rodilí čeští mluvčí, jejichž druhými jazyky se stala reklamština a teenagerština, se pustili zuby nehty do vznešeného textu z pera Václava Havl Takovýto projev, plný krásných slov, vznešených pojmů a ještě vznešenějších idejí, pronesl zvolení, na Nový rok 1990, z televizních obrazovek první prezident opět svobodného Českosl Havel. Milí spoluobčané, čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž: jak vzkvétá, kolik dalších milionů tun oceli jsme vyrobili, jak jsme všichni šťastni, jak věří jaké krásné perspektivy se před námi otevírají. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země tvůrčí a duchovní potenciál našich národů není smysluplně využit. Celá odvětví průmyslu vy které není zájem, zatímco toho, co potřebujeme, se nám nedostává. Stát, který se nazývá st dělníky ponižuje a vykořisťuje. Naše zastaralé hospodářství plýtvá energií, které máme mál mohla být kdysi hrdá na vzdělanost svého lidu, vydává na vzdělání tak málo, že je dnes na místě na světě. Zkazili jsme si půdu, řeky i lesy, jež nám naši předkové odkázali, a máme životní prostředí v celé Evropě. Dospělí lidé u nás umírají dřív než ve většině evropských Ale to všechno není stále ještě to hlavní. Nejhorší je, že žijeme ve zkaženém mravním pros jsme onemocněli, protože jsme si zvykli něco jiného říkat a něco jiného si myslet. Naučili nevěřit, nevšímat si jeden druhého, starat se jen o sebe. Pojmy jako láska, přátelství, so odpuštění ztratily svou hloubku a rozměr a pro mnohé z nás znamenají jen jakési psychologi anebo se jeví jako zatoulané pozdravy z dávných časů, poněkud směšné v éře počítačů a kosm málokteří z nás dokázali nahlas zvolat, že mocní by neměli být všemocní a že zvláštní farm pěstují ekologicky čisté a kvalitní potraviny, by měly své produkty posílat do škol, dětsk nemocnic, když už je naše zemědělství nemůže zatím nabízet všem. Dosavadní režim – vyzbroj a nesnášenlivou ideologií – ponížil člověka na výrobní sílu a přírodu na výrobní nástroj. samu jejich podstatu i na jejich vzájemný vztah. Z nadaných a svéprávných lidí, důmyslně h své zemi, udělal šroubky jakéhosi obludně velkého, rachotícího a páchnoucího stroje, o něm jaký má vlastně smysl. Vážená agoško, čtyřicet let jste byli pod vlivem jednotný mediální vám servíroval menečment přede mnou. Bylo to o tom, že letíme nahoru, zvedáme bačet a reve všichni hepy, sjíždíme gavrment, imidž jde nahoru a top tajm právě přichází. Předpokládám, menečrem jste mě nezvolili proto, abych vás znovu lakoval. Naše milá agoška je totiž kompl strategický řešení a kreativní ajdje, včetně mýdja pleninku, se klientům příliš neprodávaj Většina dipártmentů produkuje věci, které nejsou kůl, ba právě naopak. Fejvrů a superspešl by klienti a jejich cílofky ocenili, u nás moc nenajdete. Fejs naší agošky, která se ráda opravdová agoška edmenů, edmeny vlastně jenom ponižuje a vykořisťuje. Naše ekšny jsou podhodnocený. Agoška, která kdysi hrála prim v počtu trejnynků pro ekaunty dává do školení tak málo, že je v současnosti číslo dvaasedmdesát. Fejslift prostředí, kte po majitelích, nevyšel. Senioři od nás mizí dřív než z většiny ostatních agošek. Ale to zdaleka ještě není klíčová věc. Klíčová věc je, že to tu fakt jenom mastíme a nikdo nemarketuje. Naše promoušn šla do kopru: netrastujeme jeden druhýmu, není tu žádná týmová kouoperejšn a singl. Píárko agošky jako by ztratilo fjůčr. V tajmu kompů, raket a dálkáčů pak vypadáme totálně Jen občas někdo dokázal ofrekord namítnout, že je třeba věci vyfouldrovat, bejzovat a třeb možný využít nejen pro úlety, ale také pro džobnamby a elektronický brejnstorminky. Otcové zakladatelé, kteří měli vlastní rajts a soundbajts, ponížili kreáč na dýtýpko a eka a leštiče klik. Zaútočili tím na samu postatu edmenů a jejich rylejšnšipy. Z našich, kdysi špičkových nadl šourílů udělali týzry, po kterých neštěkne ani ta poslední podlajnovka, protože nechápe, j ty vizuály, klejmy, hedlajny, tegony, síáremka, číárpíčka a bůhví co všechno vlastně smysl mněli sme tu nemálo dlouhou lajnu dost stejnejch keců vod těch vyoutovanejch fosílijí: jak akcička drajv, že tu máme slušně wopohodě workery, jaký suprový brand outfity a jiný megav mejkujou, jak jsme fpohodičce klídečku a ty fo3, co to tu šéfujou, že to sou jako fcelku p Já ale nejedu ftomhle bulšit stylu, vo tom snad žádná. Takže o-ou, mládeži, tahle párty de maso rychtařina, na kterou tu typani docela maji, tak ta se teda nekoná. Workuje se na ňák šrotech, co jsou stejně in jako Nokia 5110, a nejnovější vohozy z drápků pravejch bengálsk potupně kupoval až za hranicema v CundA. A vo tom to teda krutě neni. Establišment si řiká ale přitom je to naprosto nejvíc krutě zakonzervovaná fosílie, co mlátí rebely i roštěny p Ekoteror se tu teda mega nenosí. A že tu jako byly cool schooly, tak to teda rofl! To je f dead. A přírodička, reláxek, zelenej džezík, co tu prej jako byl, tak to je gameover jak s seš pwned dřív, než řekneš michaldavid. Ale main prob je někde jinde, fuckt zlý totiž je, že atmoška už neni megahustorebelská!!! paštičky, prostě řezivo přestává bejt free, typani si kupujou loňský modely, jakoby nemohl fo3ky vo ňáký love a na party hraje michaldavid, kterej je stejně cool jak tři roky stará postelí. Zvykli sme si nosit půl roku starý hadry, kupovat neznámý brandy a rebelujem, jen geronti nechtěj nadojit lupeny. Jen málo kingů dokázalo bejt svůj ftěch krušnohorskejch ta nahlas, že na outfity od fishbounu má nárok každej správnej typan a ne jen tvrdý jádro tý Tyhle neurotický pionýři z nás udělali naprostý losery na mejkování low-quality shitu a vo vikslajvantů pro socky. Z hustejch a férovejch farářů, co potunili tuhle zemi, udělali non už ani nevědi, vo jakej mejdan tu teda vlastně de. Mile děvuchy a synci, štyrycet roku jste z pyskuv tych cypu předemnu slyšeli take same kidy o tym, jak naša země dalšich milionuv oceli zme vyrobili, jak zme všeci ščasni, jak věřime svoji vladě a jake f se před nami otviraju. Ja se myslim, že stě mě do teho uřadu něstrčili temu, abych vam aji ja valil kliny do hlav něrozkvita. Veliki tvurči a duševni potencjal našich naroduv je využity na chuja. Cele odv robi věci, kere ma každy u řiti, ale teho, co by zme potřebovali, nigdě něnajděš. Stat, ke je stat robotniku, z robotniku narobil cypy a odira jich. Naša zastarala hospodarka rozhaz kerej mame malo. Země, kera mohla gdysi dvihať nos, jakich ma vzdělanych obyvateluv, dava malo, že je něskaj až kajsi na sedumdesatym druhym mistě na světě. Zdupali zme se hlinu, ř kere nam naši staři odkazali a něskaj mamy nejchujovějši životni prostředi v Evropě. Dospě dřiv niž ve skoro každej zemi v Evropě. (... Ale to všecko ešče něni to hlavni. Nejchujově ve zkurvenym mravnim prostředi. Moralně zme omarodili, bo zme se zvykli cosi ineho řikať a mysleť. Naučili zme se ničemu něvěřiť, něvšimať se jeden druheho, starať se enem o sebe. H takich slov, jako je laska, kamaračoft, soucit, pokora, je v dupě a pro moc z nas znamenaj psychologicke vybryki nebo vypadaju jako jakesi zbludile pozdravy ze starych času, kere su a kosmickich raket směšne. Enem malokery z nas dokazal nahlas zařvať, že mocni by neměli b extra hospodarki, kaj se pro nich pěstuje ekologicki čiste a fajne žradlo, by měly to, co do škol, děckich internatu a špitalu, jak už to naše zemědělstvi něumi dať všeckim.... Ten vyzbrojeny... Tym zautočil na jejich zaklady aji na jejich vzajemny vztah. Z nadanych a sv keři mudře gazdovali ve svojej zemi, zrobil šrubki jakesi kurevski velike, uřvane a smradl kerej nigdo něvi, na kereho chuja vlasně je.