Vláda chystá revoluci pro vysoké školy i vědu ****************************************************************************************** * Vláda chystá revoluci pro vysoké školy i vědu ****************************************************************************************** Na rozdíl od změn daní a sociálních dávek se o ní skoro nemluví. Nebudí politické vášně. N prosperitu však bude mít výrazně větší vliv. Kabinet Mirka Topolánka chystá největší promě univerzit za posledních čtrnáct let. Peníze budou univerzity i vědci dostávat výhradně podle výsledků. Vysoké školy se propojí ústavy a budou silně motivovány spolupracovat se soukromými firmami. »Důraz se bude klást výjimečnost. Podle toho by se v budoucnu mohly rozdělovat cíleně od státu peníze,« vysvětl Analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství Petr Matějů. Všechny peníze by se rozdělovaly podle jednoho měřítka. Vysoké školy a vědu by už brzy moh Úřad pro výzkum a vývoj, ze kterého by vzniklo samostatné ministerstvo pro výzkum a vysoké ministerstvo školství by patřilo už jen základní a střední školství. Reformní tým představí do konce roku Bílou knihu změn. Návrhy týmu expertů podporuje premi Topolánek. Většina z nich by však měla začít platit až po příštích volbách v roce 2010. Reforma má pomoci vytáhnout české vědce a univerzity blíže světové úrovni. Dnes výrazně za zdaleka nejen proto, že se do znalostí investuje méně než ve vyspělejších a bohatších zemí penězi se totiž plýtvá. Pokračování, Agenda, str. 2 Vláda chystá revoluci pro vysoké školy VLÁDA PŘIPRAVUJE DOSUD NEJVĚTŠÍ PROMĚNU VYSOKÝCH ŠKOL A VÝZKUMU Dokončení ze str. 1 Za každý dolar investovaný do znalostí získává Česko až dvacetkrát méně výsledků než třeba Finsko. Ve vědeckých penězích totiž panuje chaos, jenž dovoluje dlouhé roky přežívat na st vědcům a univerzitním profesorům, kteří nemají vůbec žádné výsledky. Investice do vědy - letos necelých 23 miliard korun - se rozdělují přes 22 kapitol státníh evropský unikát. Podobný jako když Česko čerpá peníze z fondů Evropské unie přes 24 progra platí i třeba ministerstva práce, průmyslu či zemědělství. Každé podle jiných pravidel. »M neúspěšní vědci, se tak často přesunují od ministra k ministrovi, až uspějí,« říká profeso člen rady vlády pro vědu a výzkum. V prvním kroku reformy se vědecké peníze mají zúžit do sedmi kapitol, v druhém pak pod jed pro vědu. To by při současné výšce rozpočtu rozhodovalo o více než 30 miliardách korun. Ro více penězích než třeba ministerstva dopravy, průmyslu nebo spravedlnosti. Ministerstvo pr vědu není žádnou českou novinkou. Tyto úřady mají země, které jsou ve znalostní ekonomice - Finsko i Dánsko. A zakládají je ty, které si připouštějí, že na první ligu ztrácejí, a v chtěly patřit. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy má ve vládě jen 15 ministrů (o jednoh v českém kabinetu), jmenoval však ministryni, která má starosti výhradně univerzity a vědu ministrem pro vědu a univerzity má i nový britský premiér Gordon Brown. Univerzity a byznys už by neměly být oddělenými světy. I to je jeden z receptů na vědecký nebo Spojených států. »Rektoři i vědci by se měli chovat více jako manažeři. Spolupracovat sektorem, svoje poznatky z výzkumu více prodávat. Aby výstupy z výzkumů nezůstávaly pouze dostaly se například do medicíny či průmyslu,« říká Matějů. České firmy dávají na výzkum 1 Ani ne polovinu toho, co byznysmeni ve Skandinávii nebo Švýcarsku, kde se rodí nejvíce náp Švédské společnosti investují 2,92 procenta HDP, finské 2,19 procenta. »Souhlasím s tím, ž školy stojí spíše v pozadí a svoje nápady vůbec neprodávají. Přitom je to pro školu jedine získání peněz,« myslí si rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls. Byznysmeni také dostanou šanci více mluvit do poměrů na školách. Měli by zasednout ve sprá budou mít na univerzitách silné slovo. »Právě oni jsou zákazníky škol. Oni potřebují, aby absolventy podle jejich představ a dělaly vědu, kterou dokážou využít,« říká sociolog Ivo Masarykovy univerzity v Brně.