Jak platit vědu (pohled ekonoma) ****************************************************************************************** * Jak platit vědu (pohled ekonoma) ****************************************************************************************** Každý dobrý manažer ví, že pravidla odměňování ovlivňují chování zaměstnanců. Kde chybí vz individuálními výsledky a odměnou, chybí i motivace ke kvalitní práci. Když dáte lidem fin dělat zmetky, vyrobí je. To platí v mlékárnách, automobilkách, nemocnicích a není žádný dů mělo být jinak ve vědě. Tento základní fakt jako by zapadl v diskusi o financování české vědy - viz nedávná polemi Zrzavého a Jiřího Rákosníka (Česká věda: hledá se politik, ne přeučený výzkumník, HN 13. č nepotřebuje reformu, spíš peníze, HN 18. července). Za kus? Nebo za kvalitu? Spor se vede o tom, jak by se měly v budoucnosti hodnotit a platit vědecké výsledky instit metoda tzv. »peer review« spočívá v tom, že se komise odborníků seznámí s daným pracoviště výsledcích »kvalitativní« hodnocení, které se posléze promítne do přidělených peněz. Navrhovaný nový systém by naopak přidělil vysokým školám a ústavům peníze podle jejich »kv výsledků. Těmi mají být především počty publikovaných vědeckých prací -knih a odborných čl by systém využil mezinárodních měřítek kvality vědeckých časopisů a přidělil více peněz za prestižnějším časopise. To je jeho hlavní výhoda - měřítko kvality se nedá ovlivnit. U kni kvalita nerozlišovala a peníze by se přidělovaly jednoduše za kus. Zásadní nedostatky mají bohužel oba systémy. Ten první - hodnocení komisemi - funguje v ČR jsou za světový výzkum označeny i projekty prakticky bez výstupů. Obory na nízké úrovni je hodnotit a některá hodnocení působí zmatečně. Finanční motivace ke špičkové vědě je tak ne Druhý systém - financování založené na počtu výstupů - konečně nějakou motivaci vytváří. B motivace vyrábět za státní prostředky vědecké zmetky. Problémem jsou samozřejmě knihy. I ty můžeš být profesorem! Vydat totiž dnes knihu, ať už ji vydá kdokoli a v jakémkoli nákladu, prohlásit ji za vědec za to příspěvek ze státního rozpočtu je poměrně snadné. Určitě mnohem snadnější než se pac výzkumem, který vede k článkům v prestižních světových časopisech jako Nature. (Ano, exist obory typu historie, kde je i ve světě zvykem publikovat výsledky spíše v knihách než v ča financování je třeba řešit výjimkou.) Exemplárním příkladem může být můj obor, ekonomie. Přestože světová akademická obec považu vědecké kvality publikace ve dvaceti až třiceti špičkových časopisech, v Česku nemá napros profesorů ekonomie ani jeden článek ani v jednom z více než dvou set vědeckých časopisů s faktorem vydávaných mimo území ČR a SR. Habilitace a profesury jsou tak často udělovány na sborníků a knih a jiných typů domácích publikací, po kterých v akademickém světě ani pes n ekonomický výzkum u nás stát financuje skoro všude, kde se ekonomie vyučuje. Dokud se peníze na vědu budou rozdělovat plošně a s malým ohledem na kvalitu produkce jako pohledu ekonoma přidávání peněz valného významu a nic moc společnosti nepřinese. Nově navrhovaný systém zvýší motivaci vědců ke světovému výzkumu. Ale musí dořešit problém oborech, kde ve světě skutečně dominují knihy místo časopisů, nezbývá než zůstat u současn hodnocení. Nový návrh konečně přináší motivaci. Bohužel včetně motivace vyrábět za státní prostředky