Krach univerzity není krach Terezína

Obří univerzitní městečko v Terezíně nebude. Projekt za miliardy z Evropské unie, kterému slibovaly podporu všechny vlády již od roku 2002, je nereálný. MF DNES o pravděpodobném konci celé ohromné akce informovala včera.

Podle starosty města Jana Horníčka Terezín doplatil hlavně na politickou nestabilitu, kdy každá vláda chtěla něco jiného. S oživením historického města přitom Horníček ještě letos na jaře spojoval svoji budoucnost ve funkci starosty. „Jestli do roka nebudou viditelné výsledky, tak odstoupím,“ prohlásil v dubnu.

* Hodláte tedy po krachu projektu na univerzitu v Terezíně rezignovat?

Toto neprozřetelné vyjádření se mi negativně vrátilo. Já si myslím, že byste mi měli dát čas do jara. Pak se vyjádřím. Buď bude nový projekt, který pro Terezín chystáme, reálný a mohl bych zůstat, nebo sám dojdu k závěru, že se vlastně nic neposunulo a odstoupím. Takže věřím, že mi ten čas do jara necháte.

* Proč podle vás plán neuspěl?

Tvrzení, že v Terezíně už nikdy univerzita nebude, je scestné a zavádějící. Ale všechno je to trošku jinak. Tady byla snaha získat jednu velkou univerzitu, která by naplnila celý Terezín. To se ukázalo jako nereálné. My se nyní tedy snažíme jít cestou menších projektů. I se vzděláváním počítáme. To, co jsme tady čtyři roky dělali a připravovali, není vyhozený čas, všechno se použije.

* Univerzita Karlova ale do Terezína nechce.

Ale máme dohodu o spolupráci s ústeckou univerzitou a věříme, že tady jednou pobočku mít bude. Budou následovat i další. Například kraj chystá projekt humanitních studií se zaměřením na holocaust. Vzdělání tady tedy nekončí. My jsme si jen mysleli, že vše bude mít jednoho zaštiťovatele. To se ukázalo jako nereálné.

* Kde se stala chyba?

Nejsme blázni, abychom Europrojekt dělali sami. Vše jsme konzultovali s minulými vládami, s ministry, a ti se střídali.

Pokračování na straně B3

Starosta: Krach jedné velké univerzity není krach Terezína

Pokračování ze strany B1

Potíž byla v tom, že se vlády rychle střídaly. Jen za těch pět let, co jsem na radnici, tak tu byl asi čtvrtý, ne-li pátý premiér. Taková nestabilita nás hodně postihla.

* To je hlavní důvod neúspěchu?

Vlády od roku 2002 neustále něco slibovaly. My jsme celé ty roky pracovali a připravovali podklady. Každá vláda řekla, teď to udělejte takhle, a když to bylo hotové, tak skončili a přišli noví lidé a byli jsme znova na začátku. Taková nestabilita nejen projekt Terezína ale i další projekty v celé zemi strašně brzdí. To je to největší nebezpečí.

* Co to konkrétně znamená pro město připravit podklady?

My jsme vypracovali Europrojekt. To znamená, že vzniklo šestnáct jednotlivých projektů. Jeden třeba řešil vodovodní sítě, další kanalizaci, jednotlivé vojenské objekty atd. Všechno je tedy už popsáno, některé projekty mají i studie proveditelnosti, analýzy. Je na tom odpracována spousta věcí, ale ty se budou používat i nadále a dál se z nich bude vycházet. My jsme jen neměli toho provozovatele.

* Takže hřiště, koleje, ubytovny, menzy. To všechno platí?

Ano platí. Jsou tam určité výjimky, ale Europrojekt je stále živý. Jen tady nebude jedna veliká univerzita ale několik institucí, které ty objekty budou využívat.

* Jaké konkrétně to mají být?

Hannoverská kasárna mají být zrekonstruována pro potřeby Archivu bezpečnostních složek vznikajícího Ústavu pro studium totalitních režimů. To jsou první reálné kroky na cestě revitalizace Terezína.

* Slíbila tentokrát vláda na kasárna nějaké peníze?

Na rekonstrukci proviantního skladu, klasicistní budovy z roku 1787, která od druhé světové války nese název Hannoverská kasárna, má město dostat několik set milionů korun. V nejbližších měsících proběhnou kompletní projektové práce a práce na opravě by měly být zahájeny příští rok v červnu. O dva roky později by se do Hannoverských kasáren měl nastěhovat Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů.

* Ale archiv obyvatele asi moc neuživí a město samé neoživí, ne?

Pro nás je to dobrá věc, protože se naplní a využije obrovská budova kasáren. A Ústav pro studium totalitních režimů nebude mrtvá instituce, bude tady spousta zaměstnanců, nebude to žádný uzavřený archiv. Věřím že tato první velká věc, která se podařila, nastartuje zájem investorů. A je to jen začátek.

* Myslíte, že nové projekty už mají opravdu reálnou šanci?

Dokud se nepřestřihne páska, tak je změna možná. To je život, tak to prostě je. Může přijít další vláda, to my neovlivníme. My musíme pracovat.

* Co lidé z Terezína, nejsou zklamaní. Fandili univerzitnímu městečku?

Zastupitelé ten projekt schválili. Vezměte si, že my máme třetinu města prázdnou. Jak už jsem řekl, ty budovy jsou připraveny. Jen místo jednoho uživatele jich bude víc.

* Sám jste řekl, že Terezín je prázdný? Není to ale chyba radnice a vás, když do památníku jezdí ročně tisíce lidí? Proč zde nezůstávají. Nechybí vám hotely, zázemí, vyžití?

S restauracemi a ubytováním už na tom dnes tak špatně nejsme. Tady je ale vidět ten obrovský dluh státu. Terezín byl postaven jako vojenská pevnost. Je obklopen hradbami a nemá šanci se vůbec rozvíjet jako normální město. Do roku 1996, kdy odtud armáda odešla, tak spolufinancovala chod města. Starala se o celý pevnostní systém, kanalizaci, vodovod... Půlka města byla armáda. Pak odešla a moji předchůdci se rozhodli, že si jejich majetek vezmou, ale nenašli pro něj využití. A my teď vlastně bez koruny od státu máme změnit celý chod města? Já klidně mohu vzít klíče od radnice a odvézt je do Prahy a říci, starejte se, protože nemám peníze ani na posekání trávy v pevnostním systému. Jsem proto rád, že se konečně tato vláda chce spolupodílet a vzít na sebe část odpovědnosti za Terezín. Neberu to tedy tak, že bychom se špatně starali, ale jsou reálné věci, které nejsme schopni překročit.

* Co soukromí investoři, snažili jste se je získat? To nebyla cesta?

Byla tady spousta vizionářů s dobrými nápady, ale nikdy za nimi nebyly peníze. Snad jediný vážný byl. Pak zjistil, že v památkově chráněném městě nejsou schopni fungovat a dělat zde to, co by chtěli.

Na jaře možná odstoupím. Starosta Terezína J. Horníček po krachu projektu univerzity Já klidně mohu mohu vzít klíče od radnice a odvézt je do Prahy a říci, starejte se, protože nemám peníze ani na posekání trávy.

„Vezměte si, že my máme třetinu města prázdnou. Ty budovy jsou připraveny. Jen místo jednoho uživatele jich bude víc.“