Terezín: problémový mrtvý unikát ****************************************************************************************** * Terezín: problémový mrtvý unikát ****************************************************************************************** Obří mezinárodní univerzita v Terezíně sice nebude, městu ale svitla nová naděje. Vzděláva menší a má jich být více, sídlit zde bude i archiv a další instituce. Lidé jsou ale zklama město, obchody, byty a zábavu. Terezín - U Muzea ghetta stojí dva mikrobusy. Před malou chvílí z nich vyskákali turisté, prohlédli. Pak ještě pravděpodobně pojedou do Malé pevnosti a pryč z Terezína. Je úterý, k jedenáctou hodinou a ve městě panuje klid. Sem tam projde maminka s dítětem. Centrum Terez všedním životem, který občas naruší právě onen mikrobus s turisty. Jinak je tu až neskuteč Utíkají i turisté „To je pro zdejší turistický ruch typické. Návštěvníci se nezdrží déle, než je nutné. Proh a jedou jinam. Vidím to v obchodě. K nám do cukrárny chodí většinou na jednu rychlou kávu turisté málokdy. Když se něco takového stane, jsou to cizinci, kteří sem vyrazí na vlastní zájezdem,“ popisuje zdejší zvyklosti Věra Havlová, majitelka terezínské cukrárny. Pozvednout život ve městě měl ambiciózní projekt, který počítal s tím, že by tu mimo jiné univerzita s mezinárodní prestiží. Přišli by studenti, profesoři a hlavně podnikatelé s pe tom všem měl jen vydělat. Teď je konec. V pondělí oznámil vicepremiér vlády Alexandr Vondr ruší. Stát na něj nemá peníze. Přitom projekt na jedno velké univerzitní město se chystal Starosta Jan Horníček však doufá v to, že jeden velký projekt nahradí mnoho menších. Praco například ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Studenti historie by zde trávili čá „V současnosti se do Terezína plánuje umístit části Archivu bezpečnostních složek Ústavu p totalitních režimů. Má tu být muzeum města Terezína a Centrum humanitních studií. To by mě orientováno jako výzkumné pracoviště na studium společenských otázek a historie holocaustu připravované projekty bývalý rektor Karlovy univerzity Ivan Wilhelm, který měl od vlády za město připravit. Místní obyvatelé však řečem o oživení města příliš nevěří. Podle nich je Terezín mrtvé měs kulturní a společenské vyžití. Problém však je v charakteru obce. Terezín je unikát, chrán obehnaná hradbami a vodními příkopy. Urbanistický plán tu nevypadá jako v jakékoli jiné ob bedlivě přes své památkáře všechny stavby hlídá. Kdysi patřily armádě, ta je převedla na m začaly. Radnice totiž na záchranu a oživení všech kdysi vojenských objektů nemá a ani nikd „Říkali jsme si, že s příchodem studentů tady bude živěji. Ocenili bychom více obchodů, ne děti. To všechno by škola přinesla. Teď zase budeme muset čekat, až někdo přijde s něčím j se starší paní, která s několika dalšími ženami posedává v parku. O několik minut později dvě pracovnice ústeckého Národního památkového ústavu. Jsou tu na kontrolním dnu. „Podobná Terezína jinde v Evropě neexistuje. Dodnes jsou třeba všichni obyvatelé napojeni na funkčn roku 1790. Všechno bylo tehdy vytvořeno jako ve vojenské pevnosti. Ne proto, aby někoho po architektura. A teď je strašně těžké mohutné domy a bývalé kasárny provozovat. V úvahu při nebo univerzitní projekty,“ říkají svorně. Lidé by chtěli byty To Věra Havlová by měla pro kasárna jiné využití. Dala by je k dispozici lidem. „Je to tak způsobů, jak sem přitáhnout nové obyvatele. Radnice by mohla byty rozprodat výměnou za to, sami opraví. A radnice za to třeba nebude chtít deset let nájem. Myslím si, že by na to sl mladých lidí,“ míní. Najdou se však tací, kteří říkají, že Terezín měl svou šanci chytnout za pačesy daleko dří ně i Pavol Káňa. Říká, že terezínská radnice měla chtít dostat studenty do města mnohem dř školy měly potíže s ubytovacími kapacitami. Ten problém dnes už téměř nikdo neřeší. Vedení Terezína ale i po pondělním krachu projektu univerzitního města věří v lepší budouc také zbývá.